Adaptace na změnu klimatu je běh na dlouhou trať, míní poslanec Brabec. My ale ještě ani nevyběhli, kritizuje přírodovědec Hruška

„Já můžu hovořit za těch osm let,“ uvádí v Pro a proti Brabec. „Je otázka, jestli je nějaká země dnes vůbec dostatečně připravena na změny počasí spojené s klimatickou změnou.“

Čtěte také

Vysychání řek hrozí i v Česku. Sucha byla i dříve, dnes je ale tepleji, vysvětluje hydrolog Daňhelka

Hruška, také pracovník České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je přesvědčen, že Česko na změnu klimatu připraveno není. „Naprostá většina adaptačních opatření je nedostatečná co do rozsahu, tak i ze strany časování.“

„Máme zastaralý lesní zákon,vodní zákon, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Za těch osm let, co byla u moci vláda, ve které byl pan Brabec ministrem, neproběhly žádné významné legislativní kroky. Je třeba dramaticky měnit legislativu,“ dodává vědec.

Politik vysvětluje, že řadu rozhodnutí provedlo ministerstvo zemědělství. „V některých věcech jsme byli ve sporu a nechci být alibista, takže uznávám, že se ne všechno povedlo. Ale zásadně jsme změnili vodní zákon v reakci na sucho i celou řadu legislativy. Ale uvědomme si, že se mění nastavení, které tu bylo mnoho desítek let a je to běh na dlouhou trať.“

Právě kůrovcová kalamita nám i lesníkům nedává jinou možnost než dělat vše jinak.
Richard Brabec

„Dnes je jasné, že velké změny musí přijít. A pokud jsou tu síly, které jim brání, tak jim zřejmě vyhovuje to, jak se s krajinou zachází. Změnili jsme sice zákon o podzemních vodách, ale stejně jakmile dnes potůček vybočí z umělého kanálu, podniky ho hned vracejí zpátky s tím, že je to povinnost z vodního zákona. Je to běh na dlouhou trať, ale ještě jsme ani nezačali,“ konstatuje Hruška.

Tomu vadí, že většina postupů je dobrovolných. „Takže zemědělci nebo lesníci je dělat mohou, ale nemusejí. Obvykle je tak nedělají, a proto potřebujeme zásadně změnit legislativu. Stejně jako Rakousko-Uhersko a první republika startovaly meliorační, odvodňovací programy, tak bychom dnes měli nastartovat stejně velké demeliorační programy, aby nám voda z krajiny neodtékala tak rychle.“

Domnívám se, že na ministerstvu zemědělství sedí sorta lidí, která klimatickou změnu zatím považuje za nějakou drobnou chybičku.
Jakub Hruška

„Ano, demeliorizace je velká otázka,“ souhlasí Brabec. „Začali jsme s ní na území národních parků a funguje skvěle. Zasypávají se hluboké odvodňovací příkopy třeba na Šumavě. Problém je ten, jak zpátky meandrovat řeky, které se skutečně rovnaly.“

Každý takový demeliroační projekt je ale složitý z důvodu majetkových poměrů. „Stačí, aby jeden z mnoha majitelů pozemků proces zablokoval. Museli bychom udělat takovou změnu zákona, že by šlo o veřejně prospěšnou stavbu,“ navrhuje poslanec.

Čtěte také

V Česku bude kvůli změnám klimatu více veder a sucha. Tornáda budou pořád vzácná

Podle něj lesní zákon potřebuje zásadní změny. „Byl velmi konzervativní a holosečné hospodaření je starý model. Ale právě kůrovcová kalamita nám i lesníkům nedává jinou možnost než dělat vše jinak. Takže se dnes už sází mnohem víc listnáčů než jehličnatých stromů,“ upozorňuje na změny v lesním hospodaření Richard Brabec (ANO).

„Domnívám se, že na ministerstvu zemědělství sedí sorta lidí, která klimatickou změnu zatím považuje za nějakou drobnou chybičku, která pomine. Ale až přijde další a další kůrovcová kalamita, tak možná poznají, že je systém třeba změnit od základu,“ doufá přírodovědec Jakub Hruška.

Poslechněte si celé Pro a proti v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.