Adam Černý: Změny v Číně

Zpráva o stavu

Obsah byl uložen a odpublikován.
Dle hodnoty v poli "Datum publikace do" musí být článek odpublikovaný.
8. listopad 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02761576.jpeg
0:00
/
0:00

Od prosince roku 1978, kdy potřetí rehabilitovaný Teng Siao-pching nechal vedením komunistické strany posvětit program čtyř modernizací země, se v Číně v politických kruzích prosadilo rčení „uvidíte na třetím plénu“. K jeho pochopení třeba připomenout, že život nejlidnatější země světa v posledních desetiletích určují cykly vymezované sjezdy vládnoucí strany a že tato zbruba pětiletá období se rozpočítávají podle zasedání jejího ústředního výboru.

Například přelomové jednání, které před pětatřiceti lety připravil Teng Siao-pching, se odehrálo na třetím plénu jedenáctého ústředního výboru a podobně přelomové jednání se v roce 1993 odehrálo rovněž na třetím plénu ústředního výboru. Tak vzniklo povědomí o mýtickém významu třetích plén, a proto je pochopitelné, proč se tolik očekává od nastávajícho rovněž třetího zasedání ústředního výboru od loňského sjezdu komunistické strany, kde se odehrála naplánovaná generační obměna v klíčových mocenských pozicích.

Z loňských personálních šachů vyšel jako vítěz Si Ťing-pching nyní kumulující funkce prezidenta Číny a generálního tajemníka vládnoucí strany. Toto střídání bylo vnímáno jako předehra k rozhodování o programových otázkách, které jsou na pořadu právě začínajícího „dlouhého víkendu“, kdy se sejde na tři sta sedmdesát členů ústředního výboru.

Oficiální čísla vyznávají v oficiální propagandě zpravidla příznivě, ale z debat v čínských médiích je patrné vysoké očekávání předcházející nynější rozhodování stranické špičky. V každé evropské zemi by údaje o hospodářském růstu přes sedm procent hrubého domácího produktu vyvolaly vlnu euforie, avšak loni instalované čínské vedení si je vědomo rizik, která by mohla rozkolísat nejlidnatější zemi světa.

Za kardinální jsou považovány zvláště důsledky demografického vývoje. V roce 2030 by počet Číňanů nad 65 let měl dosáhnout 300 miliónů, tedy něco přes jednu čtvrtinu obyvatel. V důsledku „politiky jednoho dítětě“ bude současně klesat počet lidí v produktivním věku a bude nevyhnutelné co nejdříve odstartovat nějaký druh všeobecného důchodové systému, protože napříště nebudou moci péči o starší generaci obstarávat tak jako dosud její potomci. S ohledem na proměnu složení obyvatelstva se Čína, pokud si bude chtít udržet nynější hospodářských růst, bude muset spoléhat více na zvyšování produktivity práce a ne jen přesun lidí z venkova do měst.

O všech těchto problémech se v čínských médiích před nynějším třetím plénem osmnáctého ústředního výboru dost debatovalo a muž číslo jedna Sin Ťing-pching sliboval, že chystané změny budou vskutku podstatné. Ale až po začínajícím „dlouhém víkendu“, který má skončit až v úterý, bude zřejmé, jak dopadlo skryté měření sil mezi zastánci reforem a jejich odpůrci.

autor: Adam Černý
Spustit audio