Adam Černý: Ukrajina obětí trumpistického veta v Kongresu
Odpor trumpistického křídla republikánů v Kongresu vůči pracně připravené dohodě, která by zpřísnila kontrolu na jižní hranici Spojených států a zároveň uvolnila americkou pomoc Ukrajině a také Izraeli a Tchaj-wanu, odhalil, že strategií bývalého prezidenta Donalda Trumpa je zabránit čemukoli, co by mohlo vypadat jako vstřícnost vůči současnému prezidentu Joeu Bidenovi.
Čtěte také
V zápalu soupeření před listopadovým měřením sil, které rozhodne, kdo na další čtyři roky usedne v Bílém domě, by se to mohlo zdát pochopitelné. Pokud by tu nebyla vysoká cena za tuto nesmiřitelnost, kterou je zpochybnění reputace Spojených států jako světové velmoci, která si cení svých spojeneckých svazků.
Dnešní malér má původ v posunu mínění republikánů. Mike Johnson, nynější předseda Sněmovny reprezentantů, kde mají republikáni většinu, před dvěma lety tvrdil, že ruská invaze na Ukrajinu je největší destabilizací světového pořádku po druhé světové válce a že představuje bezpečnostní hrozbu celému Západu. A v prvních měsících po 24. únoru 2022 republikáni naháněli prezidenta Bidena, že neposílá do Kyjeva dost zbraní.
Dnes to vypadá, že by se nenašel argument, který by je přesvědčil, aby schválili finance na podporu amerických dodávek Ukrajině.
Předvolební kalkulace?
Za touto otočkou není ani tak změna náhledu na ruskou agresi jako spíše předvolební kalkulace, které mimo jiné berou v potaz rostoucí počet republikánských voličů, kterým konflikt na východě Evropy připadá příliš vzdálený.
Čtěte také
Je tu velice pravděpodobně ještě spekulace, že Kongres, ve kterém není a až do listopadu nebude možno přijmout jakékoli rozhodnutí, posílí v nemalé části voličů přesvědčení o „washingtonské bažině“, kterou může vyčistit jen návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Neboli sázka na to, že dojem chaosu výrazně poškodí demokraty a v první řadě Joea Bidena.
K dojmu o šířícím se chaosu může přispět i očekávané rozhodnutí Nejvyššího soudu, zda Donald Trump obžalovaný z několika trestných činů, mezi nimiž vyniká povzbuzování ke vzpouře, může v nadcházejících prezidentských volbách kandidovat.
Obě možnosti se pojí s jasnými negativy. Buď soud Trumpovu kandidaturu připustí a bude čelit námitkám, že hlavou Spojených států se může stát usvědčený zločinec, nebo kandidaturu odmítne a půjde proti argumentu, že v takovéto otázce mají být suverénem rozhodování voliči.
Ať tak, či onak, ústavně právní disputace se netýkají jen Spojených států. Jejich důsledky už nyní pociťují jejich spojenci, v první řadě Ukrajina, a v jejich soupeřích, jako jsou Čína a Rusko, utvrzují pocit, že vedoucí velmoc Západu se noří do svých vnitřních problémů, a proto je na ústupu.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
