Adam Černý: Tusk svou unijní premiéru zvládl
Když se v létě objevilo jméno polského premiéra Donalda Tuska jako favorit mezi kandidáty na předsedu Evropské rady, mezi komentáři převažovaly pochybnosti.
Prvním důvodem byl jeho původ, protože politici z postkomunistické střední Evropy až na výjimky nemívají kvalifikaci a zkušenost, aby zvládli řídit vrcholné schůzky prezidentů a premiérů.
S tím souvisí i druhá slabina, Tuskova nedostatečná jazyková vybavenost, protože o předsedovi polské vlády bylo známo, že na přijatelné úrovni ze světových řečí ovládá jedině němčinu, ke které má blízko jako příslušník kašubské menšiny.
Tři měsíce intenzivních příprav se Donaldu Tuskovi vyplatily. Ne že by si byl před novináři v angličtině zcela jistý, určitě však působil dostatečně sebevědomě mezi svými prezidentskými a premiérskými kolegy.
První summit pod jeho vedením se na rozdíl od řady předešlých neprotáhl od čtvrtka až do pátečního rána či až odpoledne, ale šéfové států a vlád se mohli rozjet do svých domovů už někdy po čtvrteční půlnoci.
Přispěl k tomu i na první pohled jednoduchý manévr, že předsedající nechal práci na kompromisech v závěrečném dokumentu podřízeným diplomatům a nedovolil, aby se o jednotlivých formulacích dohadovali vrcholní politici.
Kratší schůzování nebylo jedinou věcí, kterou účastníci prosincového summitu ocenili. Mnozí z nich uvítali i jasně vedenou debatu například o Rusku, které Donald Tusk označil za „strategický problém“ Evropy, a proto se jasně vyslovil pro pokračování sankcí kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny.
Střední a východní Evropu může těšit, že se tu nejspíše projevil Tuskův osobní zážitek z práce v polském studentském opozičním hnutí, a není těžké odhadnout, že díky této zkušenosti si rozumí s klíčovým politikem dnešní Evropy, spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Debutant si při velké premiéře zaslouží pochopení, které by však mělo provázet i upozornění na příští možná úskalí. V Tuskově případě se vynoří ve chvíli, kdy unijní summit pod jeho vedením bude rozhodovat za půl roku o prodloužení sankcí vůči Rusku nebo pokud by se do eurozóny vrátila ekonomická krize.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.