Adam Černý: Ať Trump, nebo Biden, oba budou myslet na Čínu

2. listopad 2020
Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu v roce 2017

Evropané se musejí připravit na to, že ať americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump, nebo Joe Biden, tak co se týče Severoatlantické aliance, se jejich přístup bude možná lišit co do stylu, ale ne co do podstaty.

Je to více než dvacet let, co začalo být vidět, že klíčový člen Severoatlantické aliance, Spojené státy, obracejí svou pozornost k Číně, kde začaly být vidět výsledky reforem zahájených o deset roků dříve Teng Siao-pchingem.

Čtěte také

To byla doba, kdy se řada zemí těšila, jak buď bude do nejlidnatější země světa prodávat své výrobky, anebo naopak tam kvůli levné pracovní síle přesune svou produkci, kterou potom bude do světa vyvážet. Dnes je vidět zcela odlišný obrázek. Čína v čele se sebevědomým vůdcem Si Ťin-pchingem je strategickým rivalem Spojených států a netají se ambicí stát se vedoucí mocností světa.

Na tomto faktu výsledek letošních amerických prezidentských voleb nic nezmění a bude se s ním muset vyrovnávat jejich vítěz, ať už se jím stane obhájce úřadu Donald Trump, nebo jeho vyzyvatel Joe Biden. Rozdíl může být ve stylu, metodě, podstatu však bude určovat zájem udržet nebo posílit pozici nejsilnější země světa a ve srovnání s dobou před dvěma desítkami let je patrný jeden důležitý rys.

Více nákladů na společnou obranu

Zatímco otec čínských reforem Teng Siao-pching radil chovat se vůči vnějšímu světu obezřetně a nedávat najevo svou rostoucí sílu, jeho dnešní dědic Si Ťin-pching své zemi ordinuje asertivní politiku, která je nejlépe patrná v nejbližším okolí, v oblasti Jihočínského moře, kam vysílá své válečné loďstvo a kde buduje své základny na dříve neobydlených ostrovech nebo na nově vytvářených umělých.

Čtěte také

Vzhledem k soupeření zemí, které představují dvě nejsilnější světové ekonomiky, v oblasti Pacifiku bude vítěz amerických prezidentských voleb na svých evropských spojencích chtít, aby podporovali Spojené státy například v Radě bezpečnosti OSN nebo v Organizaci spojených národů vůbec a aby přebíraly více nákladů na společnou obranu.

Rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Joem Bidenem může být v přístupu, který je v prvním případě mnohem razantnější a který často mezinárodní organizace jednostranným postupem oslabuje, místo aby se je snažil využít ve svůj prospěch. Ale co se týče Severoatlantické aliance, i někdejší Obamův viceprezident prosazuje, aby evropští spojenci dodrželi společný závazek vynakládat na společnou obranu zhruba dvě procenta svého hrubého národního produktu.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

I když se tak stane, Spojené státy nadále zůstanou v uvozovkách řečeno největším akcionářem NATO. Vzhledem k jejich ozbrojeným silám představuje aliance zásadní bezpečnostní záruku před vnějším napadením. Joe Biden navštívil Prahu před více než dvaceti lety jako senátor v době, kdy se Česká republika připravovala na vstup do NATO. Už tehdy své hostitele upozorňoval, že nelze chtít prvotřídní životní pojistku a zároveň žádat o studentskou slevu.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.