Adam Černý: Stockholm zažil vlnu pouličních bouří

Spouštěcím signálem byl incident, při kterém policisté v neděli zastřelili staršího muže, který své okolí ohrožoval mačetou. Incident, který by se za jiných okolností obešel bez vážnějších následků, na předměstí Husby ve Stockholmu plném imigrantů, z nichž především většina mladých je dlouhodobě bez práce, účinkoval jako rozbuška a nahromaděné napětí se promítlo do pouličních bouří.

Reakce ve švédské společnosti byly rozpolcené. Jedna část a mezi nimi i premiér Fredrik Reinfeldt odsuzovala násilné útoky jako akt čistého vandalství. Jiní poukazovali na selhávání politiky vůči přistěhovalcům, kteří sice po příjezdu do Švédska získají zdarma ubytování i výuku švédštiny, ale mají velké potíže sehnat si práci. "Události na předměstích by měly probudit odpovědné politiky i celou společnost," řekl místní televizní stanici Awad Hersí, původem ze Somálska, který je v Husby městským radním.

Jako řada jiných zemí západní Evropy v době ekonomické krize i Švédsko začíná pociťovat, že předchozí přístupy k imigraci přestávají fungovat. Ukázal to Londýn v roce 2011 i Paříž 2005. Ve Švédsku po druhé světové válce místní podniky málo kvalifikované dělníky potřebovaly, dnes však přistěhovalci, z nichž většina přichází z Afriky a Blízkého východu a má jen velice nízké vzdělání, zaměstnání nacházejí s čím dál většími obtížemi.

Proto Švédsko, které se po desetiletí vyznačovalo malými sociálními rozdíly a rozpory, za posledních patnáct let zaznamenává zcela nový jev, rostoucí společenskou nerovnost.

Na veřejné scéně z nového fenoménu těží krajně pravicové strany, jako jsou Švédští demokraté, kteří dnes s podporou deseti procent obyvatel představují třetí nejsilnější politickou sílu. Tradiční strany, aby neztrácely podporu, přitvrzují svou rétoriku, ale v jejich reakcích je cítit bezradnost. Shodují se pouze v názoru, že už nelze přijímat tolik přistěhovalců jako dříve.