Adam Černý: Španělsko spěje k předčasným volbám

Proč dosavadní levicová vláda vydržela necelý rok? Nejjednodušší odpověď zní, že prostě neposkládala poslaneckou většinu pro návrh letošního rozpočtu. Tu nesehnala, protože byla menšinová, a protože ji od počátku ohrožoval konflikt s katalánskými separatisty, na jejichž podpoře byla závislá.

Adam Černý|foto: Khalil Baalbaki

Premiér Sánchez se tuto podporu pokusil splácet vstřícností, když na rozdíl od svého pravicového předchůdce Mariana Rajoye začal s hlavními katalánskými stranami vyjednávat. Ty si však vyložily jeho ochotu jako příležitost pokročit ke svému cíli a pro podporu rozpočtu stanovily těžko splnitelné podmínky. 

Požadovaly ukončit nynější proces s politickými vůdci separatistů, obžalovanými z pořádání předloňského referenda o samostatnosti, které se konalo v rozporu se španělskou ústavou a jehož financování bylo tedy rovněž nezákonné. Separatisté také požadovali rozhovory s Madridem za účasti zahraničního prostředníka, což by od počátku naznačovalo, že tu spolu jednají dvě odlišné entity, státy, chcete-li.

Těsný poměr sil

Oba tyto klíčové návrhy musel premiér Sánchez odmítnout, nechtěl-li sám riskovat nařčení z porušení ústavy, a hlavně dostat se pod palbu kritiky většiny španělské společnosti, která hájí společný stát. Dubnové volby dají sice občanům možnost rozhodnout, není však vůbec jisté, zda příští vláda bude stabilnější než ta dosavadní a zda v ní budou zastoupeni socialisté Pedra Sáncheze, i když v průzkumech zatím vedou, ale s pouze 24 procenty.

Adam Černý: Maduro se ve Venezule bez pomoci zvenčí u moci neudrží

• Upravit
• Smazat

Nicolás Maduro jako nástupce Huga Cháveze v čele Venezuely neuspěl. Za více než pět let, co je u moci, se země s největšími ropnými zásobami na světě ekonomicky zhroutila.

Podle průzkumů by koalici mohli poskládat loni poražení lidovci, liberální Ciudadanos a krajně pravicový Vox, který by po lednovém úspěchu v Andalusii měl své poslance poprvé i na celostátní úrovni.

Z těsných poměrů sil však může stejně jako loni vzejít parlament neschopný ustavit vládní většinu a Španělé by se museli potom znovu rozhodovat, komu v dalších předčasných volbách hodí svůj hlas. Zemi by potom zbývalo pár nepohodlných jistot, a to, že Španělsko jako celek je rozděleno natolik, že není schopno sestavit stabilní vládu, a že klíčové jsou hlasy poslanců separatistických stran. 

Paradoxní je, že tyto strany v katalánském parlamentu získaly těsnou většinu poslaneckých křesel jen díky nerovnoměrnému rozdělení volebních obvodů a že tedy pro ně většina katalánců nehlasovala.