Adam Černý: Rusko zkouší plynovou cestu do Číny

Reakce byla promptní a řešila jen aktuální problém. Pomohla však lecčemu do budoucna, protože se například podařilo zajistit, že rourami, kterými do té doby proudila energetická strategická surovina jen jedním směrem, bylo možno zprvu provizorně, ale nyní již zcela systematicky posílat plyn obráceně, třeba z Česka na Slovensko.

Debaty o závislosti řady zemí Evropské unie na dodávkách z Ruska prudce oživila ukrajinská politická krize odstartovaná rozhodnutím dnes již bývalého prezidenta Viktora Janukovyče nedat svůj podpis na smlouvu o přidružení jeho země k Evropské unii.

Čtěte také

Následující demonstrace na kyjevském Majdanu se přelily v mnohem silnější odpor vůči zkorumpované vládě jako takové. Moskva, která s útěkem Janukovyče přišla o svého místního vlivného spojence, zvolila konfrontaci vůči nové prozatímní vládě v Kyjevě i vůči Západu jako celku.

Druhou stranou této konfrontace byly námluvy směrem na východ. Když se ruský prezident Vladimir Putin vypravil tento týden do Pekingu, neměl touženou dohodu o dlouhodobém prodeji zemního plynu ani zdaleka v kapse, protože přese všechny vzájemné úklony a ujišťování hlavní rozpor zůstával v otázce ceny. Ani po vyhlášení kontraktu nebyla zveřejněna, což znamená, že přinejmenším jedna strana nechce přiznat, kam až musela ustoupit.

Ruský prezident Vladimir Putin uzavřel velkou dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu do Číny. Na snímku se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem|foto: ČTK/AP, Mark Ralston,ČTK

Vzhledem k ukrajinské krizi je vysoce pravděpodobné, že ten, kdo dohodu potřeboval více, byla Moskva, protože Čína v obchodních jednáních vždy dokázala čekat a v daném případě mohla argumentovat, že ceny, za které plyn Rusko prodává do Ukrajiny, a na Západ jsou vyšší, než je světový průměr tlačený dolů rostoucím exportem ze Spojených států.

Nová plynová cesta, kterou zkouší Vladimir Putin otevřít na východ, pro něj představuje důležitou ekonomickou a možná i politickou alternativu. Bylo by však předčasné už nyní tvrdit, že jsme svědky zrodu nového mocenského bloku nejlidnatější a největší země světa. Protože v Moskvě si stále ještě nechtějí připustit, že jejich nynější i budoucí rival nestojí jako za studené války na Západě, ale ve stále rostoucí a ambicióznější Číně.