Adam Černý: Reformy ve Francii musejí obcházet poslance
Francouzský politický systém vděčí zakladateli V. republiky Charlesi de Gaulleovi za specialitu, která umožňuje prezidentu republiky v krajních případech obcházet poslance.
Použití článku 49.3 ústavy si tento týden u hlavy státu vyžádal premiér Manuel Valls, protože si nemohl být jistý, že levicová vládní většina v Národním shromáždění podpoří jeden ze zákonů, které mají napomoci rozhýbat churavějící ekonomiku, kterou charakterizuje chabý růst a chronicky vysoká nezaměstnanost.
Ta se podepisuje na rekordně nízké popularitě prezidenta Francoise Hollanda, který před třemi lety před volbami sliboval, že počet lidí bez práce bude hlavním kritériem jeho úspěšnosti.
Pro Francii je příznačné, že nižší nezaměstnanost a vyšší hospodářský růst by si přál kdekdo, ale ne každý v řadách vládnoucích socialistů je ochoten podpořit takové reformy, které by k žádoucím změnám vedly.
Jak silný je odpor, ukázala například ostrá debata o jednom z článků zákona, který nemohl premiér Valls nechat schválit v Národním shromáždění a který se týkal zvýšení počtu nedělí, kdy by mohly mít obchody otevřeno z pěti na dvanáct ročně.
Vládě s podporou prezidenta nakonec ve čtvrtek vyšla sázka na to, že poslanci levicové většiny nenajdou odvahu zvrátit zákon jediným možným způsobem, kterým je vyslovení nedůvěry s rizikem předčasných voleb, v nichž by bodovala nynější opozice.
Vyhlídky na prosazení potřebných reforem oslabuje i politikaření tradiční pravice. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy, který od loňského podzimu předsedá Svazu pro lidové hnutí, ohlásil, že zákon nepodpoří, protože je prý málo ambiciózní, ačkoli když ještě úřadoval v Elysejském paláci, tak se rovněž chystal zvýšit počet nedělí, kdy by obchody mohly mít otevřeno.
Sarkozyho taktizování nahrává populistické pravici, jejíž vůdkyně Marine Le Penová voliče přesvědčuje, že mezi tradiční pravicí a levicí není žádný rozdíl.
Naději lze křesat z průzkumů veřejného mínění, podle nichž je většina Francouzů přesvědčena, že země se bez reforem nehne z místa. Proto by nakonec mohl uspět premiér Valls, který je dnes vůči prezidentovi Hollandovi loajální, ale nikdo nepochybuje, že by se za dva roky rád dostal na jeho místo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.