Adam Černý: Řecko - Neonacisté pod lupou

Loni se však stal Zlatý úsvit parlamentní stranou těžící z frustrace Řeků, na které dolehla ekonomická krize a důsledky opatření, jež mají dát do rovnováhy státní rozpočet. I to by bylo pochopitelné. Nyní se však objevila svědectví, že vedení neonacistického sdružení si uvnitř budovalo polovojenskou strukturu, která sloužila jako nástroj k útokům navenek a k prosazování tuhé disciplíny dovnitř.

Jak se stalo, že se na Zlatý úsvit nyní zaměřila policie a prokuratura? V polovině září byl zavražděn levicový hiphopový zpěvák Pavlas Fyssas a pachatel se po dopadení nejen k činu doznal, ale navíc se ještě přihlásil k členství ve Zlatém úsvitu. Vedení strany okamžitě jakoukoli odpovědnost, natožpak vinu popřelo. Policejní razie v sídlech Zlatého úsvitu a i v bytech jeho funkcionářů před týdnem přinesla dostatečné důkazy: nález fotografií Adolfa Hitlera a praporu s hákovým křížem by vyvolal v každé evropské zemi pobouření veřejnosti a samozřejmě soudní řízení. Pro řeckou spravedlnost je tu však potíž, že platné zákony vůbec neobsahují možnost zakázat extremistické hnutí kvůli jeho extremistickému programu. Šéfové Zlatého úsvitu proto byli s ohledem na důkazy a na svědectví bývalých členů obžalováni za "vytváření a řízení zločinecké organizace".

Většinu Řeků zásah policie a uvalení vyšetřovací vazby na předsedu Nikolaose Mihaloliakose uspokojuje jen málo. Podle řady médií politici po řadu let nárůst neonacistů přehlíželi a podceňovali. Po zářijové vraždě se nálada v zemi výrazně proměnila a na veřejnost začaly pronikat informace, že neonacisté měli řadu sympatizantů, ba dokonce členů přímo mezi policisty. Tváří v tvář násilí neonacistického Zlatého úsvitu se Řecko a jeho politici rozhodli konečně reagovat. Jak to řekl premiér Antonis Samaras? "V demokracii nelze stíhat názory, ale konkrétní činy, které překročí hranu zákona, je třeba trestat."