Většina voličů Spojeného království, která před dvěma lety rozhodla, že jejich země opustí Evropskou unii, nejspíše netušila, že jasná odpověď ještě nemusí mít jasný význam.
Tento rébus řeší vláda premiérky Theresy Mayové dodnes. Nejlépe je to vidět na vlekoucích se debatách, jak by měly vypadat poměry na hranici uvnitř irského ostrova, jehož severní část je součástí britské monarchie, zatímco ta jižní je již takřka sto let nezávislým státem.
Státní tajemník britského ministerstva zahraničí Alan Duncan připustil možnost vyhlášení referenda o konečné dohodě o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Prohlásil, že plebiscit „je možný“, ale prý si nemyslí, že k jeho konání skutečně dojde, všímá si britský deník Independent.
Hranice mezi nimi se stala fakticky neviditelná, když takzvaná Velkopáteční dohoda z dubna 1998 ukončila na severu tři desetiletí sektářského násilí mezi protestanty a katolíky, z nichž ti první hájili pouto se Spojeným královstvím, zatímco ti druzí chtěli obě části ostrova sjednotit.
Bez této stručné historické odbočky je nemožné pochopit význam dohody o budoucích poměrech na severoirsko-irské hranici. Zmizení kontrol, volný pohyb lidí, zboží a služeb pomohly ekonomice a prospěly hlavně politicky, protože oběma dříve znepřáteleným táborům umožnily držet se své vlastní vize, protestantům svazku s monarchií a katolíkům naopak propojení obou částí ostrova.
Proto také jsou nyní obě komunity vůči Londýnu zcela zajedno, že obnova hranic a s nimi spojených omezení znamená riskovat návrat násilí.
Vláda Theresy Mayové tento týden přišla se svou představou, jak zapeklitý problém vyřešit. Řešení by mělo skloubit jak zájmy obyvatel obou částí irského ostrova, tak představy zastánců teze, že brexit prostě znamená brexit, ale čtyřstránkový vládní dokument pouze popisuje, jak by měla vypadat přechodná fáze, než se podaří najít definitivní modus vivendi.
Britské opouštění Evropské unie se komplikuje. Skotský parlament zamítl klíčový zákon britské vlády, který stanoví podmínky brexitu. Výsledek skotského hlasování sice není právně závazný a Londýn může normu protlačit silou, ale stalo by se tak prvně v historii. Tento krok by také pravděpodobně posílil skotské separatisty. Zástupci Unie dávají ostrovnímu království čas do jen června, aby předložilo svou vizi odchodu z evropského svazku.
Základem je teze, že do té doby zůstane nejen Severní Irsko, ale celé Spojené království součástí společného trhu Evropské unie, a to se všemi z toho vyplývajícími výhodami a také závazky.
Tato přechodná etapa by měla trvat nejdéle do konce roku 2021, tedy fakticky více než tři roky poté, co by Velká Británie na jaře 2019 z Evropské unie oficiálně vystoupila. Ani slovo o tom, jak by mohl vypadat konečný výsledek, natožpak jak k němu dospět.
Jestli to zní složitě, tak proto, že jinak než složitě se nedá vyrovnat se situací pod tlakem času, protože od konce loňského března, kdy premiérka Mayová podala takříkajíc žádost o evropský rozvod, běží dvouletá lhůta, kdy se tento rozvod má stát skutkem.
Výrazný zastánce brexitu, ministr zahraničí Boris Johnson se nyní snaží problém irské hranice bagatelizovat s tím, že je nevýznamný. Pravděpodobnější je, že tu máme ukázku, jak to dopadá, když se o něčem rozhodne, aniž by bylo předem jasně a konkrétně popsáno, co to znamená.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
