Adam Černý: Pokles porodnosti omezuje mocenské ambice Číny. Čínské rodiny proto nově mohou mít až tři děti

2. červen 2021

Čínská vláda oznámila, že končí s přísnou politikou dvou dětí. Tamní rodiny budou mít právo až na tři potomky. Stalo se tak poté, co bylo při sčítání lidu zjištěno, že populace roste nejpomalejším tempem za poslední desetiletí. O čem všem svědčí uvolnění vládní politiky v oblasti tak intimní, jako je zakládání rodiny?

Vyhlášené povolení mít dokonce tři děti je potvrzením toho, že současné čínské vedení vnímá dramatickou změnu, která se ve společnosti odehrává, říká zahraničněpolitický komentátor Adam Černý.

Uvolnění přichází po pěti letech, kdy byla opuštěna politika jednoho dítěte a čínským rodinám bylo povoleno mít děti dvě.

Dramatická změna společnosti

Ještě v 60. letech ale bylo vše jinak. Čínské rodiny měly běžně pět šest dětí. Odpovídalo to jednak zemědělskému stavu společnosti, ale i tomu, že nebyl rozvinutý sociální systém. Hojnost dětí tedy kromě jiného zajišťovala také možnost pečovat o své předky, vysvětluje předseda Syndikátu novinářů Adam Černý.

Čtěte také

Tento model byl však radikálně změněn s nástupem reformisty Teng Siao-pchinga, který mimo jiné v roce 1979 nastolil politiku jednoho dítě. Důvod byl prostý. Pokud by porodnost pokračovala stejným tempem, bylo by velmi obtížné společnost uživit. 

Dneska je Čína nesporně mnohem bohatší, než bývala. Je to druhá nejsilnější ekonomika, ale na druhé straně se v ní projevují trendy, které známe odjinud. Lidé, kteří se mají lépe a jsou zaměřeni na svoji kariéru a výkon, mají méně chuti mít děti.

Zásah vládnoucí strany

Dnes Čína vinou politiky jednoho dítěte a proměny společnosti čelí obrovskému demografickému problému. Výsledkem je i velká disbalance mezi poměrem mladých mužů a žen. Politika jednoho dítěte vedla v patriarchální společnosti k tomu, že lidé dělali vše pro to, aby se narodil syn. Dnes ale kvůli tomu mladí muži nemají šanci najít partnerku.

Čtěte také

Navíc kampaň, která byla zahájena před pěti lety na podporu dvou dětí, se ukázala jako naprosto neúčinná. Pro nás jako vnější pozorovatele je naprosto bizarní, že oficiální propaganda organizovala schůzky naslepo, které měly usnadnit navazování vztahů mezi mladými lidmi.

Problém ale také souvisí s rostoucími náklady na živobytí. Řada rodin si tak stejně více jak jedno dítě nemůže dovolit. Mnozí mladí Číňané dokonce odmítají sňatek, protože to stojí peníze.

Ve chvíli, kdy je reprodukce lidské společnosti ohrožena ekonomickými systémy, vzniká dramatický problém. Potom jsme pak svědky i takových kampaní, jako je například ta proti tzv. zbytkovým ženám, tedy těm, které nechtějí založit rodinu.

Ambice Číny v ohrožení

Problém je veliký právě proto, že až dosud velmi impozantní hospodářský růst Číny byl podmíněn právě porodností a přesunem venkovské pracovní síly do měst. Nejde tedy jen o intimní problém týkající se soužití rodiny. Nynější pokles porodnosti ukazuje, že dramaticky ohrožuje mocenské ambice Číny.

Už kolem roku 2030 by se demografický růst Číny měl zastavit a měl by začít klesat. Čína na to ale není připravená, protože dosud pracovala s tím, že lidí, kteří budou vše živit, bude dost. Teď se však ukazuje opak. Vyvstává tedy otázka, kdo bude tak obrovský počet lidí v neproduktivním penzijním věku živit,“ uzavírá Adam Černý.

Další témata rozhovoru: Hlasy euroskeptiků v Evropské unii; italský boj s mafií. 

Spustit audio

Související