Adam Černý: Merkelová a Hollande v Moskvě
Čím to, že se spolková kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande vydali do Kyjeva a do Moskvy, aby se pokusili zprostředkovat, když ne mír, tak alespoň příměří, zrovna tento týden, když se řadu měsíců před tím nedařilo prosadit dodržování loňské dohody z Minsku, která měla klid zbraní zajistit?
Stalo se snad něco převratného v poměru sil mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty?
Nebo snad v Paříži a Berlíně vymysleli něco zásadně nového, co by mohlo mít větší naději přimět ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přitáhl otěže separatistům na východě Ukrajiny zrovna v době, kdy zaznamenávají, a to nepochybně díky podpoře Moskvy, úspěchy?
Na žádnou z těchto otázek neexistuje jednoznačná a přesvědčivá odpověď. Ale nejpravděpodobnější důvod diplomatické ofenzívy dua Merkelová-Hollande je třeba hledat v Mnichově, kde se koncem tohoto týdne koná každoroční konference, kde se setkávají takřka všichni, kteří mají ve věcech bezpečnosti důležité slovo.
Ze Spojených států tam letos dorazí viceprezident Joe Biden, a protože v tuto chvíli v Evropě není silnější téma než válečný konflikt na Ukrajině, dá se očekávat, že Washington využije mnichovskou konferenci k tomu, aby kvalifikovanému publiku objasnil své názory a záměry.
Není tajemstvím, že v Bílém domě a hlavně v Kongresu se nyní debatuje, jak reagovat na čím dál asertivnější politiku Moskvy, kterou od konfrontačního kurzu neodradily ani sankce, ani desítky hodin dvoustranných či vícestranných rozhovorů, kdy prostředníky mezi Kyjevem a Moskvou dělaly Berlín a Paříž.
Ukrajina proto naléhá, že by ji měl Západ silněji podpořit a dodat jí prostředky schopnými čelit výzbroji a technice, kterou dostávají separatisté z Ruska, a ve Spojených státech toto volání nachází vstřícně naladěné uši.
Francouzsko-německá výprava je ze všeho nejvíce diktována snahou ukázat před očekávaným sobotním Bidenovým projevem a před kancléřčinou cestou do Bílého domu, že jednání může přece jen přinést hmatatelné výsledky. I francouzský prezident však připustil, že cestu diplomacie nelze prodlužovat do nekonečna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
