Adam Černý: Marine Le Penová hlásí třetí prezidentský pokus

Marine Le Penová
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marine Le Penová

Co může vést političku, která dvakrát neuspěla v soutěži o úřad hlavy státu, aby ohlásila třetí pokus více než dva roky předtím, než se mají konat další prezidentské volby?

Marine Le Penová tak učinila tento čtvrtek odpoledne během svého tradičního lednového projevu k začátku nového roku.

Ke svému kroku měla několik důvodů a mezi první patří jistě stav její strany Národní shromáždění, dlouho známé pod názvem Národní fronta, který jí dal zakladatel strany a otec dnešní předsedkyně Jean-Marie Le Pen.

Od jednoznačné porážky Marine Le Penové v prezidentském duelu s Emmanuelem Macronem na jaře 2017 strana nechytila nový dech a navíc ji sužují finanční potíže, když nynější výše dluhů dosahuje 30 milionů eur. Už to je dobrý důvod prezentovat veřejnou aktivitu, která by mobilizovala stávající členy a přitáhla i další včetně případných sponzorů. 

Druhý důvod rozhodnutí je třeba hledat v rodině dominující dnešní francouzské populistické pravici. Od porážky Marine Le Penové v souboji s Emmanuelem Macronem se mezi členstvem Národního shromáždění ozývá, jestli by větší naději na úspěch neměla o generaci mladší politička, zakladatelova vnučka a neteř předsedkyně – Marion Maréchalová. Ohlášení vlastní prezidentské kandidatury je dobrý způsob, jak podobné spekulace včas zastavit. 

Repríza prezidentského finále

Motivace k rozhodnutí je však jedna věc, jinou však je otázka, jak dosáhnout vytyčeného cíle. Hlavní akcenty jsou sice předvídatelné, ale některé z nich už nemusí zabírat jako dříve.

Imigrantů míří do Evropy řádově méně než po roce 2015, kdy uprchlická vlna dosahovala vrcholu, a koketérie s odchodem z eurozóny, nebo dokonce z Evropské unie není po dosavadních zkušenostech s brexitem zboží, po kterém by byla ve Francii velká poptávka.

Jako klíčové se ukazuje téma hospodářství, zvláště s ohledem na to, že ve finálové prezidentské debatě Marine Le Penová přílišným negativním vymezováním předvedla neschopnost zaujmout prezidentskou, nadstranickou pozici a opakovaně prokázala malou kompetenci v ekonomice. 

Definování programu, který by pomohl rozhýbat francouzskou ekonomiku a který by dokázal ozdravit zadlužené veřejné finance, je a bude pro Marine Le Penovou naléhavé vzhledem k současným sociálním protestům, které provázejí Macronovu důchodovou reformu. Už při protestech takzvaných žlutých vest před rokem se ukázalo, že ani tradiční levice, ani tradiční pravice nedokázaly z tohoto společenského střetu vytěžit politický kapitál, a nepodařilo se to ani populistické pravici.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

Průzkumy veřejného mínění ukazují ambivalentní vztah Francouzů k protestům, když většina s nimi sympatizuje, ale uznává i potřebu reforem. Z průzkumů také vyplývá, že podobný vztah mají k případné repríze prezidentského finále z roku 2017. Dvě třetiny voličů sice předpokládají, že se duel Macron–Le Penová bude v roce 2022 opakovat, ale ještě více je těch, kteří si ho zároveň nepřejí.

Autor je komentátor Hospodářských novin