Adam Černý: Manažerské odměny a švýcarská inspirace

02204428.jpeg

Málokterá země má tak propracovaný systém kontroly státu zdola. Referendum či lidové hlasování dokáže ve Švýcarsku buď vládu a parlament přimět, aby již přijatý zákon přestal platit, anebo naopak, aby se nějakým návrhem zákona museli ministři a poslanci zabývat. Hlasování občanů však nebývá jen výrazem okamžité svévole. Nerozhoduje prostá většina všech, ale většiny v každém ze 26 kantonů Helvétské konfederace.

Ve všech částech Švýcarska minulou neděli při referendu více než dvě třetiny hlasujících vzkázaly, že je načase stanovit strop manažerským bonusům a zlatým padákům nejen v bankách, které utrpěly značné ztráty, ale v podnikatelské sféře vůbec. Za hospodářské krize v Evropě se příčí velké zisky velkých šéfů velkých korporací kdekomu a v republice pod Alpami se dostávají do rozporu s kalvínskými tradicemi nabádajícími ke střídmosti a odpovědnosti.

Protestantský étos přivedl duchovního otce referenda Thomase Mindera k závěru, že na omezení nafouklých manažerských prebend by neměl dohlížet stát, ale ti, jimž by mělo nejvíce záležet na prosperitě toho či onoho podniku, tedy akcionáři. Navržený zákon proto ukládá, aby se valným hromadám nepředkládala jen souhrnná čísla, ale konkrétní částky odměn jednotlivých členů správních a dozorčích rad, které je třeba veřejně vysvětlit a obhájit.

Švýcarský recept by si jistě zasloužil volání bravo na otevřené scéně, pokud by se podařilo vyvrátit přinejmenším dvě pochybnosti. První se týká firem, jejichž vlastníky jsou třebas investiční a důchodové fondy, kterým velké částky přidělované jednotlivým manažerům v celkových rozpočtech s nadsázkou řečeno často nestojí za hádku. K systémové vadě míří doporučení, že by bylo záhodno vyměřovat manažerské odměny až za období delší než několik měsíců či jako dosud nejvýše jeden rok, protože jinak se z podnikání vytrácí dlouhodobá perspektiva.

V konečném důsledku stojí švýcarské téma za zamyšlení nejen proto, že nyní rezonuje celou Evropou. Ale hlavně proto, že krátkodobým uvažováním se nevyznačují jen podnikoví manažeři, ale možná ještě více politici, z nichž takřka nikdo nemyslí dále než k datu příštích voleb.