Adam Černý: Macrona oslabuje koronakrize a dezerce vlastních poslanců

23. květen 2020

Když francouzský prezident Emmanuel Macron se spolkovou kancléřkou představil společný návrh, jak by Evropská unie mohla pomoct svým členům zasaženým důsledky pandemie viru covid-19, mohl si připsat cenný bod na mezinárodní scéně.

Ohlas byl značný, takže snadno zanikla takřka souběžná zpráva, která sice nemusí mít okamžitý zásadní dopad, zato má ale značný symbolický význam. Politické hnutí Republika na pochodu, které před třemi roky slavilo jednoznačné vítězství ve volbách do Národního shromáždění, kde získalo většinu několika desítek hlasů, o ni nyní přišlo. A to podkopává pozici hlavy státu v okamžiku, kdy na Francii, podobně jako na jiné země, dopadají ekonomické důsledky nečekané pandemie.

Reformní snahy

Čtěte také

Příčiny tohoto posunu jsou srozumitelné. Po celá ta tři léta se prezident Macron snažil prosadit reformní program, se kterým vyhrál souboj o Elysejský palác. A po celá ta tři léta opakovaně, stejně jako jeho předchůdci v prezidentském úřadě, narážel na ostrý odpor části společnosti.

Příkladem může být střet o reformu sociálního a penzijního systému, který sice umožňuje některým profesím odcházet do důchodu už těsně po padesátce, ale svými rostoucími výdaji se výrazně podílí na zvyšujícím se zadlužení francouzského státu.

Opakované společenské konflikty, které například při protestech žlutých vest dostávaly i značně násilnou podobu, se promítaly do poklesu popularity prezidenta. Tomu se však dařilo negativní trend obracet, zvláště když reformy začaly přinášet výsledky například v poklesu nezaměstnanosti. Ta je sice třeba ve srovnání s Českem vysoká, ale ve Francii se dostala na nejnižší úroveň za posledních tucet let.

Nové rozložení sil

Čtěte také

Ale protože politici musí počítat, že se k nim osud dokáže obracet zády, nemůže si Emmanuel Macron stýskat, že pandemie zasáhla jeho zemi právě v době, kdy ekonomika vykazovala známky oživení. Voliče nyní mnohem více zajímá, jak hlava státu zvládá nečekanou krizi nevídaného rozsahu, která když ne zcela smetla, tak přinejmenším postavila do závorky jeho reformní plány.

Co za tohoto stavu znamená nynější dezerce sedmnácti poslanců, kteří ustavili v pořadí už devátou poslaneckou frakci v Národním shromáždění a připravili tak hnutí Republika na pochodu o většinu? Chybějící hlasy sice může dodat centristické hnutí MoDem, mnohem podstatnější je ale skutečnost, že se drolí prezidentova voličská základna.

Přitom ještě před třemi lety otřásl politickou scénou natolik, že tradiční pravice drasticky oslabila, socialisté se smrskli na pokraj bezvýznamnosti a proti Emmanuelu Macronovi stanula jako jediná soupeřka pravicově populistická Marine Le Penová, kterou ve volbách přesvědčivě porazil. Tento půdorys se dosud nezměnil, ale za dva roky, pokud se minulý duel bude opakovat, nemusí se opakovat i minulý výsledek.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio

Související