Adam Černý: Komisařská kandidátka Francie neuspěla
Výběr kandidátů do nové Evropské komise nabral tento týden vyšší obrátky, když po zástupcích Maďarska a Rumunska neuspěla představitelka jednoho z nejvlivnějších členů Evropské unie, Francie.
Hrozba visela ve vzduchu od minulého týdne, kdy právní výbor Evropského parlamentu zablokoval kandidáty do Evropské komise vyslané z Budapešti a Bukurešti. V prvním případě dopadl verdikt na zástupce Evropské lidové strany, ve druhém na představitele evropských socialistů a sociálních demokratů, podle politické logiky se nejbližší možná další oběť rýsovala v řadách evropských liberálů.
Čtěte také
Puzení bylo o to větší, že mezi liberály jsou nejsilněji zastoupeni stoupenci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se v létě zasloužil, že se do čela Evropské komise nedostal některý ze „špičkových kandidátů“ vzešlých z květnových voleb do Evropského parlamentu.
Chuť ukázat při tradičním grilování kandidátů svaly v případě francouzské kandidátky se dala předpokládat, ale i takovým tlakům lze po dobré přípravě a odpovídajícím výkonu odolat. Sylvie Goulardová, která strávila v Evropském parlamentu řádku let, však v tomto ohledu překvapivě selhala a navíc ji dohonila vlastní minulost.
Bývalé ministryni obrany bylo vytýkáno, že jako europoslankyně přijala lukrativní zakázku pro poradenskou firmu ve Spojených státech a že její europoslanecký asistent byl jen fiktivní, což Sylvie Goulardová sice popírala, ale inkriminovanou částku v celkové výši 45 tisíc eur již vrátila a hlavně kvůli této aféře rezignovala z vedení rezortu obrany.
Fenomén zvaný Macron
Nikdo nezpochybňoval její dostatečnou profesionální kvalifikaci pro vedení obsáhlého portfolia zahrnujícího vnitřní trh, průmyslovou politiku a koordinaci obranného průmyslu, politicky však byla její pozice vzhledem k nepřesvědčivé obraně neudržitelná. Po čtvrtečním grilování ji podpořili pouze zástupci její vlastní poslanecké frakce.
Čtěte také
Při nynějších slyšeních komisařských kandidátů se historicky poprvé stalo, že neuspěl zástupce Francie. To svědčí o dvou věcech. Zaprvé, Evropskému parlamentu roste sebevědomí a chuť prosadit svůj vliv, zvláště v případě, když nabyde dojmu, že při tradičním obsazováním vrcholných funkcí v Evropské unii na něj nebyl brán dostatečný ohled.
Druhým specifickým faktorem je fenomén zvaný Macron, který je při pozvolném odcházení německé kancléřky vnímán jako rostoucí politický hráč na evropské scéně. Francouzský prezident to předvedl, když rozhodující měrou pomohl do čela Evropské komise prosadit frankofonní Němku Ursulu von der Leyenovou a ve stejné době do vedení Mezinárodního měnového fondu svou krajanku Christine Lagardeovou. Klepnout tak silnou figuru přes prsty muselo být neodolatelné.
Zbývá pár ošemetných otázek, zda se nespustí řetězová reakce odvet, která by mohla smést i Ursulu von der Leyenovou, a zda rozdrobenější Evropský parlament bude schopen nejen někoho odmítnout, ale také se se shodnout na něčem pozitivním.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
