Adam Černý: Když měly ženy ve Francii svátek
Byla to před sedmdesáti lety, na konci dubna pětačtyřicátého roku, velká sláva. Zatímco Praha se teprve chystala povstat proti nacistické okupaci, v osvobozené Francii se už konaly volby a při nich zvědavost provázela převratnou změnu.
Na základě prezidentského dekretu, který generál Charles de Gaulle podepsal o rok dříve, tedy ještě před vyloděním spojenců v Normandii, získaly ve Francii ženy právo volit a být voleny a na jaře 1945 ho poprvé také směly využít.
Ženy na území někdejšího Československa se mohly divit, protože jim stejná práva dala masarykovská republika už po první světové válce.
Ale ve Francii, zemi, kde vznikla Deklarace základních lidských práv, byly ženy sice zrovnoprávněny s muži už v roce 1791, ale napoleonský občanský zákoník v roce 1804 couvl notně zpět, když vdané ženy podřídil jejich manželům.
A když v roce 1848 bylo v zemi zavedeno všeobecné volební právo, jeho univerzalita byla omezená, protože platilo pouze pro muže.
Konec první světové války přinesl vítr změn i do Francie, protože pod tlakem veřejnosti poslanci Národního shromáždění jasnou většinou 344 proti 97 schválili návrh zákona dávající ženám všechna politická práva, včetně volebního.
Jenže Senát, který by měl být shromážděním starších a zkušenějších, osvědčil spíše svou zkostnatělost, protože návrh zákona zevrubně zkoumal celkem tři léta, aby ho nakonec v roce 1922 zamítl s odůvodněním, kde se mimo jiné tvrdilo, že „povaha ženy ji předurčuje k soukromé, rodinné sféře“.
Ve srovnání s faktem, že Marie Curie-Sklodowská dostala Nobelovu cenu za chemii už v roce 1911, se tento argument jeví obzvláště přesvědčivě.
Podobně nelichotivě se zapsali senátoři v době mezi válkami ještě jednou, takže když se ve 30. letech dostala k moci vláda Lidové fronty, její premiér Leon Blum sice jmenoval tři ženy do funkcí státních tajemnic, ale ani jedna z nich se nemohla vykázat zkušeností z poslanecké práce prostě proto, že zákon neumožňoval, aby byly do nějaké veřejné funkce zvoleny.
Samotné volební právo žen však nezaručuje jejich uplatnění. Ilustraci nabízí jednoduché číslo. Po poslední volební reformě z roku 2013 například muži a ženy v zastupitelstvech francouzských departementů představují takřka přesně dvě stejné poloviny.
Když však spočítáme předsedy těchto zastupitelstev, vedle 101 muže najdeme pouze deset žen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
