Adam Černý: Junckerovo komisní překvapení
Dohady, kdo a jak uspěl v soutěži o křesla v příští Evropské komisi, vytěsnily pohled na to, jaké úkoly stojí před sestavou Jeana-Clauda Junckera v pěti letech, které se začnou odpočítávat od letošního 1. listopadu.
Je samozřejmě pochopitelné, že každá země nyní zvažuje, nakolik byla ve svých diplomatických manévrech úspěšná, ale při poměřování Evropské komise jako celku je podstatné, co se od ní očekává, a do budoucna bude ještě důležitější, jak se osvědčí zcela nový způsob organizace práce v komisi, kde budou místopředsedové odpovědní za skupiny jednotlivých komisařů a komisařek.
Co se týče očekávání, na prvním místě je nasnadě zvědavost, co nástupce Josého Manuela Barrosa vymyslí, aby ze společných prostředků podpořil v Evropě hospodářský růst a snížil nezaměstnanost. Půjde o provazolezecké cvičení, protože bude nutno se udržet v prostoru, který vymezují platné smlouvy a kde vyniká pravidlo, že deficity rozpočtů členských zemí Evropské unie a zemí eurozóny zvláště by neměly překročit úroveň tří procent hrubého národního produktu.
Pro ty, kdo tvrdí, že je opasek omezující dluhy příliš stahuje a že jim neumožňuje investovat, připravil Jean-Claude Juncker balíček 300 miliard eur, které by měly být k dispozici prostřednictvím Evropské investiční banky a na jejichž rozdělování by měl dohlížet některý z místopředsedů nové komise. Do komisařských plánů se bude nepochybně drát i aktuální krize na Ukrajině, která vyjevila podstatnou nejednotu v názorech členských zemí, k níž svým dílem přispělo i Česko.
Efektivitu Evropské unie může vyzkoušet i výsledek referenda o oddělení Skotska od Spojeného království, protože právě Junckerova komise, která v případě, že příští čtvrtek převáží „Ano“ nezávislosti, bude podávat dobrozdání, zda případný nový stát vzniklý z části člena Evropské unie bude považován za jejího člena, anebo zda by měl projít složitým prověřováním, zda vyhovuje podmínkám přijetí, a to navzdory tomu, že Skotsko jako součást Velké Británie již nyní funguje podle unijních pravidel.
Kdo by chtěl vědět, zda se v podceňovaném resortu, který překvapivě Jean-Claude Juncker nadělil Češce Věře Jourové, najde prestižní téma, mohl by si za domácí cvičení promyslet, do jaké míry například ochrana spotřebitele souvisí s nyní projednávanou smlouvou o vzniku zóny volného obchodu Evropské unie a Spojených států. Právě tady se potvrdí, že někdy ani tolik nezáleží na přiděleném resortu, ale na tom, jakou váhu mu dá osobnost v jeho čele.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.