Adam Černý: John Kerry jako americký Evropan
Postupný přesun strategického zájmu Spojených států od Evropy k Pacifiku nelze přehlédnout. Proto je jmenování Johna Kerryho, jehož rodina pochází z okolí slezské Opavy a který mluví francouzsky, do čela State Departmentu pro starý kontinent nejspíše jednou z posledních příležitostí, jak vztahy budované za studené války restartovat. Americký ministr zahraničí svým nynějším turné po Evropě hned po svém uvedení do úřadu k tomu nabídl takřka ideální příležitost.
Chopit se příležitosti v tomto případě předpokládá rozpoznat společné zájmy. Jedním z nich jsou důsledky dvouleté občanské války v Sýrii. Tady nejde jen o humanitární katastrofu, kterou vystihuje milión uprchlíků. Strategické úvahy nutí všechny kolem zvažovat, co nastane po pádu režimu prezidenta Bašára Asada, a právě tady se zájmy Evropanů a Američanů zcela shodují.
Ve vnitřně nesourodé Sýrii po desetiletí sunnitské většině vládne asadovský klan opírající se o alávitskou menšinu a nynější rozvrat nabízí prostor všemožným politickým směrům, včetně radikálního islamismu napojeného na teroristickou síť al-Káida. Západ jako celek, k němuž jako člena Severoatlantické aliance třeba počítat i Turecko, a také arabské státy v okolí straší představa, že na území Sýrie vznikne základna islamistických radikálů.
Definovat hrozbu a najít na ni odpověď však není totéž. Západ dlouho omezoval podporu syrské opozici na humanitární a finanční pomoc a zbraně přicházely jen potají a v omezeném množství a kvalitě z obav, že ty sofistikované by se mohly dostat do nepravých rukou. Vzpomínka na americké rakety Stinger, kterými měli afghánští povstalci sestřelovat sovětská letadla, ale které se dostaly do rukou mezinárodních teroristů, zůstala i s odstupem řady let živá.
V Římě se Američané a Evropané ve čtvrtek dohodli, že musí výrazně a důrazně pomoci té syrské opozici, která není napojena na islamistické radikály. Dosud je to jen příslib a z minulosti je znám dostatek příkladů dokazujících, že řeči o obhajobě společných zájmů a hodnot nejlépe prověřují skutky. Pokud by však Američané a Evropané v Sýrii selhali, sami by tak ohrozili nejen vyhlídky země po pádu asadovského režimu, ale také atlantické spojenectví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.