Adam Černý: Japonsko nově vykládá ústavu

Riziko je tím větší, že tamní klíčové státy nadále dělí příkopy plné nevyřešené minulosti sahající nejen ke druhé světové válce, ale dokonce až k té první.

Proto například v Číně, která stále roste nejen ekonomicky, ale i vojensky, při sebemenším incidentu vzplanou demonstrace, kde se připomíná, čeho všeho se dopouštěla japonská vojska okupující už před rokem 1939 valnou část někdejší Říše středu i třeba dlouholeté obsazení Koreje.

Čtěte také

Během desetiletí studené války byly podobné manifestace pokládány spíše za jakýsi politický kolorit, než za výraz vážně míněných hrozeb. Nynější demonstrace vojenské síly ve sporech o kusy skal v moři, kde není vždy snadné určit, kudy vedou hranice a čí nárok je oprávněnější, mohou sklouznout do otevřeného střetu paradoxně možná snadněji než v dobách, kdy se svět obával rozpoutání třetího, tentokrát už skutečně globálního konfliktu.

V atmosféře plné nervozity všechny zúčastněné strany sledují každý náznak, který by se dal vyložit jako útočný záměr. Proto když nyní japonský premiér Šinzó Abe poslal z vlády do parlamentu nový výklad klíčového ústavního článku číslo 9, musel počítat, že mu jakékoli ujišťování mnoho nepomůže.

Abe tvrdí, že nová interpretace "pacifistické brzdy", kterou se Japonsko zavazuje nepoužít při řešení sporu sílu, a to ani ve formě hrozby, není nic jiného než přizpůsobení novým poměrům, protože dosavadní výklad neumožňoval vládě v Tokiu, aby se jednotky "sil sebeobrany" plně podílely na mírových misích OSN ve světě.

Tokio|foto: Petr Veber

Premiér Abe hlavně chce, aby vzhledem k sílící Číně bylo jasné, že pokud by byly například napadeny lodě strategického spojence, Spojených států, nemá nic bránit japonskému námořnictvu, aby přispěchaly na pomoc.

V Pekingu, kde se promýšlí a domýšlí posuny v politice Tokia do všemožných důsledků, vyvolaly plán nově interpretovat klíčový článek japonské ústavy nejen podezření, ale dokonce hněv a místní média, jako třeba vládou ovládané anglicky psané Global Times rovnou psaly o "ďábelských úmyslech".

Japonský premiér Šinzó Abe možná chce přizpůsobit výklad ústavy měnícím se poměrům tak, aby jeho země byla na příští možné konflikty připravena. Vzhledem k reakcím hlavně z Číny však nelze vyloučit, že nová politika Tokia obě země k těmto konfliktům fakticky přibližuje.