Adam Černý: Jak vybrat předsedu Evropské komise?

9. únor 2018
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker

Jestli je mezi reprezentanty Evropské unie někdo, na koho se snášejí pravidelné spršky kritiky, tak je to předseda Evropské komise, kterým je nyní bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Často je označován za prototyp nikým nevoleného bruselského byrokrata, ačkoli v evropské politice má málokdo tolik zkušeností a na tak vysoké úrovni. Předsedou lucemburské vlády byl od konce roku 1994 osmnáct let a ze své funkce rezignoval, až když jeho strana sice volby opět vyhrála, ale už nezískala absolutní většinu.

Na politické výsluní se Jean-Claude Juncker vrátil poté, co Evropská lidová strana získala v roce 2014 ve volbách do Evropského parlamentu nejvíce hlasů. Tady Junckerovi paradoxně pomohl jeho tehdejší největší konkurent, vůdce kandidátky evropských socialistů Martin Schulz, který prosadil – samozřejmě s myšlenkou na svou vlastní kariéru – princip, že ten, jehož evropské seskupení získá v Evropském parlamentu nejvíce hlasů, se má stát příštím předsedou Evropské komise.

I tady se však jako v mnoha jiných případech potvrdilo, že to, co mohlo vypadat jako dobrý nápad, jak vnést do výběru vrcholných představitelů více transparence, místo aby nějaké problémy vyřešilo, tak jiné otevřelo. Stále totiž platí, že kandidáta na předsedu Evropské komise vybírá většinou svých hlasů Evropská rada, tedy schůze prezidentů a premiérů členských zemí Unie, a že tohoto nominanta musí schválit většina nově zvoleného Evropského parlamentu.

Princip špičkového kandidáta proti sobě staví dvě klíčové instituce: na jedné straně prezidenty a premiéry jako zástupce členských zemí a na druhé Evropský parlament, kam poslance přímo vybírají voliči. Podle principu špičkového kandidáta by navrch měl Evropský parlament, protože prezidenti a premiéři by jen museli akceptovat toho, kdo by v čele své kandidátky uspěl v eurovolbách.

Adam Černý

Tohoto zádrhele jsou si šéfové států a vlád členských zemí velice dobře vědomi a budou se jím muset letos co nejdříve zabývat, aby se jim spor nepřenesl až do příštího roku, kdy se na jaře budou konat nové volby do Evropského parlamentu.

Najít dohodu nebude snadné, protože proti sobě budou stát argumenty ve prospěch větší průhlednosti výběru tak vlivné figury, jako je předseda Evropské komise, a obhájci vlivu národních států. Pozici Evropského parlamentu oslabuje tradičně malá voličská účast a šéfové států a vlád sice hájí národní zájmy, ale v Bruselu často uzavírají kompromisy, které se jim doma nechce vysvětlovat.

  • Aktuální dění
  • Komentář