Adam Černý: Islamisté v Iráku nebudou mít mnoho přátel

Ozbrojenci v černých košilích a hábitech do země vrazili ze Sýrie, kde se stačili rozejít se sobě nejbližší al-Káidou, která jim připadala málo radikální, přestože pro mnohé muslimy je příliš radikální nejen terorem, ale i pojetím islámu.

Stoupence chalífátu nemá důvod mít v lásce syrský prezident Asad, protože ho chtějí svrhnout a stejně je nemá v lásce ani jeho nejbližší spojenec v regionu šíitský Írán. Vládci v Teheránu navíc velice neradi vidí, jak se nyní někdo snaží svrhnout s nimi spřízněného šíitského premiéra v Iráku Núrího Malikího.

Vidina Islámského státu v Sýrii a Levantě se nijak nezamlouvá ani největší mocnosti v regionu, sunnitské Saúdské Arábii, která tak má překvapivě důvody hledat základy společné dohody s Teheránem, na který až dosud hleděla s největším podezřením kvůli jeho jaderným plánům. Nedávná saúdská pozvánka k návštěvě šéfovi íránské diplomacie možnost tohoto sbližování posunuje z oblasti spekulací blíže k realitě.

Čtěte také

Snadný pád řady iráckých měst do rukou islamistických radikálů nutí k pochybnostem o kvalitě výcviku místní armády, která po odchodu amerických vojáků před třemi lety dokázala jakž takž zajišťovat vnitřní bezpečnost, ale jak se ukazuje nikoli ubránit zemi před vnějším nepřítelem.

Útěky velitelů, kteří svým vojákům dávají neblahý příklad, opouštění arzenálů zbraní i ztráta stamiliónů dolarů v mosulské pobočce státní banky, to vše jen v tuto chvíli posiluje vyhlídku, že by se Islámský stát v Sýrii a Levantě mohl stát skutečností.

Vojenská situace v Iráku|foto: ČTK,ČTK

Přede všemi, kterých se to týká, a to nejen v regionu Blízkého východu, se rýsuje možnost, že si radikální islamističtí bojovníci vybudují trvalou základnu, podobnou jako měli před dvaceti lety v Afghánistánu, jen s tím rozdílem, že by měli k dispozici území s velkými zásobami strategicky důležité suroviny, ropy.

Zda se tato perspektiva potvrdí, bude v mnohém záležet ani ne tolik na okolních zemích a na případné vojenské pomoci například ze Spojených států, ale především iráckých sunnitech, kteří nyní radikální islamisty vnímají jako bojovníky vytlačující nemilovanou šíitskou vládu.

Jak dlouho tato podpora vydrží, se uvidí, až ozbrojenci v černých košilích začnou na dobytém území prosazovat svůj extrémní výklad pojetí islámu vynucující úplné zahalování žen a drakonické tresty za jakékoli, třeba i domnělé porušení náboženských příkazů.