Adam Černý: Finy čeká těžká volba

17. duben 2015

Skandinávské země dlouho platily za příklad, jak lze skloubit ekonomický výkon se sociální spravedlností. Nedělní parlamentní volby ve Finsku ukazují, že v době doznívající hospodářské a finanční krize je tento model vystaven neobyčejné zkoušce.

Z hlediska čistě praktické politiky by nadcházející hlasování nemuselo znamenat něco výjimečného, protože vyhlídka, že Národní koaliční strana nynějšího premiéra Alexandra Stubba oslabí a na jejím místě ji vystřídá Strana středu, jejíž šéf Juha Sipilä se vrátí z opozice do vlády, je jen naplněním pravidla o demokratickém střídání moci.

Hlavní svízel finských voleb tkví v tom, že všechny parlamentní strany se sice shodnou v názoru, kde jsou slabá místa ekonomiky, ale žádná z nich se nehrne, aby voličům vysvětlila, jaká je cesta k nápravě. Přitom slabiny jsou nepřehlédnutelné a nepopiratelné.

Ministerstvo financí snížilo odhady hospodářského růstu na tento rok z jednoho procenta na polovinu, což napovídá, že nezaměstnanost, která se od vypuknutí krize drží mezi sedmi až devíti procenty, se může šplhat výše kvůli Rusku.

Čtěte také

To v reakci na evropské sankce vyhlášené kvůli jeho vměšování na Ukrajině omezilo dovozy ze západních zemí, což se ve Finsku citelně podepsalo například na exportu mléka a mlékárenských výrobků.

Hospodářská krize odhalila slabiny ekonomiky postavené na několika výrazných pilířích, jak se ukázalo na příkladu kdysi vysoce prosperující komunikační společnosti Nokia.

Odtud otázka, jak za tohoto stavu věcí udržet vysokou úroveň sociálního státu, zároveň se vyhnout růstu už tak dost vysokých daní a navíc stlačit deficit rozpočtu k úrovni tří procent hrubého národního produktu, k němuž se Finsko zavázalo stejně jako všichni členové eurozóny.

Logo

Odpověď se podobá sestavování nemožné rovnice. Vítězi voleb však nezbude nic jiného, než se pokusit tento uzel rozetnout.

Ke korekci dosavadní politiky jej ze všeho nejvíce bude nutit pohled na křivku demografického vývoje ukazující, že po odchodu silných poválečných ročníků do důchodu zůstane v ekonomice v produktivním věku méně lidí schopných přispívat do penzijního a zdravotního systému.

Bylo by paradoxem, kdyby se nezbytným změnám vyhýbalo Finsko, které patří k důsledným obhájcům názoru, že zadluženému Řecku nelze poskytnout další pomoc, pokud nepředloží důvěryhodný a konkrétní seznam reforem.

Čtěte také

autor: Adam Černý
Spustit audio