Adam Černý: Evropa čeká na výsledek řeckých voleb

23. leden 2015

Situace před nedělními volbami v Řecku v lecčem připomíná tu z roku 2012. I tehdy to vypadalo, že vyhraje levicově protestní hnutí Syriza, které se ostře staví proti dosavadnímu úspornému programu ordinovanému věřiteli zastoupenými Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou výměnou za miliardy eur zachraňujícími řeckou státní pokladnu před bankrotem.

Před dvěma a půl rokem první pokus sestavit vládu v Aténách nevyšel a v následujících opakovaných volbách Syriza oslabila tak, že se moci ujala velká koalice konzervativců z Nové demokracie a socialistů z Pasoku.

Řada průzkumů však ujišťuje, že tuto neděli už otázka nebude znít, zda Syriza vyhraje, ale zda jí počet získaných poslaneckých mandátů, ke kterým si ze zákona připočte dalších padesát, bude stačit k dosažení absolutní většiny.

Čtěte také

Je mnoho důvodů předpokládat, že by se to vůdcovi Syrizy Alexisi Tsiprasovi mohlo nakonec hodit, aby musel hledat další stranu do koalice. Snáze by se mu potom vysvětlovalo, proč nemůže prosadit všechno, co voličům v minulých týdnech a měsících nasliboval.

Jeho příštím partnerům v Evropské unii dělá největší starosti, že z dosavadních Tsiprasových výroků nelze odhadnout jasný program.

Vysvětlení nutno hledat v nesourodosti levicového protestního hnutí, kde se dají najít jak klasické sociálně demokratické představy, tak i zcela radikální názory, které odmítají dosavadní úsporné programy, požadují návrat od eura k drachmě a dokonce i odchod z Evropské unie a ze Severoatlantické aliance.

Příznivci řecké radikálně levicové koalice Syriza

Za radikálně znějícími výroky samotného Tsiprase lze vytušit přípravu k příštímu vyjednávání, protože když například říká, že „nikdo nebude chtít stisknout červený knoflík a ničit vše“, lze to přeložit jako spoléhání na to, že nikdo v Bruselu, Berlíně či jinde nebude chtít riskovat, že by odchod Řecka z eurozóny do základů otřásl celou Evropskou unií.

O velké otřesy jistě nikdo nestojí, proti Tsiprasovým kalkulacím však stojí zřetelný rozdíl mezi situací v době vrcholící finanční a dluhové krize a současností.

Čtěte také

Nyní sice eurozóna nevykazuje nijak oslnivou hospodářskou formu, ale už je možno mluvit o zřetelné stabilizaci. O tu se postaral předloni šéf Evropské centrální banky Mario Draghi prohlášením, že udělá cokoli, co bude třeba na podporu eura.

Tentýž Mario Draghi si zrovna na čtvrtek před nedělními řeckými volbami načasoval dlouho očekávané oznámení, že Evropská centrální banka na podporu ekonomického růstu Evropské unie vydá v příštích měsících dohromady na 600 miliard eur. Možnosti Alexise Tsiprase manévrovat vůči Evropské unii jsou tak podstatně menší.

autor: Adam Černý
Spustit audio