Adam Černý: Čínský raketový test může spustit závody ve zbrojení
Zprávy o vojenských raketových testech se dostávají do titulků zpravidla v souvislosti s nevyzpytatelnou a světu uzavřenou Severní Koreou, nyní však jako by přišel závan časů studené války, kdy spolu v raketovém zbrojení soupeřily Spojené státy a tehdejší Sovětský svaz.
Postaral se o to šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley, když přirovnal srpnovou zkoušku čínské hypersonické rakety ke chvíli, kdy Bílý dům na konci 50. let minulého století zaskočil úspěšný let sovětské družice Sputnik. Jeho radiové signály z oběžné dráhy vzkazovaly, že v raketové technologii se Moskva může s Washingtonem rovnat, nemá-li dokonce náskok.
Čtěte také
Nyní Spojené státy zažívají podobné pocity jen s tím rozdílem, že na místo jejich strategického rivala se definitivně vyhoupla Čína, kdy již srovnatelnou ekonomickou váhu doplňuje stupňujícím se tempem v oblasti zbrojení.
Hypersonická raketa zachycená americkými protivzdušnými obrannými systémy by se mohla stát kvalitativním posunem v oblasti raketových nosičů. Balistické střely, které převažují v arzenálech atomových mocností, letí po dráze, kterou lze po odpálení do značné míry předvídat a také jim účinně čelit.
Hypersonická raketa může měnit svou dráhu, letí mnohem níže a násobně rychleji. Může být mnohem nebezpečnější, protože dosavadní obranné systémy ji hůře zachytí. Méně času na případnou reakci znamená vyšší riziko náhodně vyvolaného konfliktu, když zbude méně času na případnou konzultaci obou stran, která by odvrátila řetěz vzájemného zničení.
Paralela se sovětským Sputnikem
Čína se snaží význam srpnového testu relativizovat. Popřela, že by se jednalo o raketu schopnou nést jaderné zbraně, mělo jít pouze o zkoušku vesmírné rakety použitelné pro opakované lety, což je technologie, kterou vyvíjejí i další země.
Čtěte také
Toto tvrzení však lze vztáhnout právě na hypersonické střely, které mají dvojí užití a které skutečně testují i další státy, ale žádný z nich v jejich vývoji tolik nepokročil.
Mnohem pravděpodobnější je, že Peking se na rozdíl od například své velmi asertivní diplomacie drží v oblasti vojenství strategie formulované otcem čínských modernizačních reforem Teng Siao-pchingem, že navenek je třeba vystupovat zdrženlivě a nedávat své záměry najevo.
Tomu koneckonců odpovídá utajované budování podzemních sil pro odpalování jaderných raket na severu Číny, které letos odhalily americké satelitní snímky, a dlužno dodat, že vedení dnešní Číny se rozhovorům o kontrole jaderných zbraní vyhýbá.
Testovaná hypersonická raketa ještě není zcela přesná, po obletu země minula cíl o několik desítek kilometrů, proto by se mohlo zdát, že její význam by se neměl přeceňovat. Tady je třeba se vrátit k paralele se sovětským Sputnikem. Jeho startem začaly desítky let trvající nákladné závody ve zbrojení, kdy vztahy dvou tehdejších klíčových velmocí provázela vzájemná nedůvěra a podezírání.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
