Adam Černý: Chaplinova moderní doba u Volkswagenu

Případ se stal v montážní hale číslo šest v hessenském Baunatalu, v němž sídlí druhý největší závod automobilky Volkswagen v Německu a kde pracuje na 17 tisíc zaměstnanců.

Při testování robotu, který má automaticky montovat elektrické motory do aut s hybridním pohonem, se robot z dosud neobjasněných příčin sám spustil a jeho rameno narazilo jednadvacetiletého seřizovače na kovovou desku tak, že náraz poškodil životně důležité orgány, takže dělník přes veškerou péči poskytnutou v kasselské klinice nakonec svým zraněním podlehl.

Čtěte také

Není důvod nevěřit slovům mluvčího automobilky, že podobné smrtelné nehody jsou zcela výjimečné, což dokládal faktem, že srovnatelný smrtelný úraz se na robotizovaném pracovišti naposledy stal před dvěma desítkami let.

Jen by nemělo být těch pochybovačných otázek. Například, proč o případu neinformovalo samo vedení automobilky v den, kdy se stal, tedy v pondělí, a proč se veřejnost o něm dozvěděla až ve středu, když mluvčí smrtelnou nehodu potvrdil až na přímý dotaz novinářů.

Lze pokládat za důvěryhodné, že mluvčí vyjadřuje lítost nad událostí a soucit s pozůstalými. Přesto je však cítit, že od prvního okamžiku byly ve hře i ryze praktické ohledy.

Poslední robotická linka na svařovně|foto: Daniel Mrázek

Například, jak je možné, že se robotické zařízení samo spustilo, a hlavně jaký kdo má k němu právní vztah. Z tohoto pohledu je důležité konstatování, že robot, který měl montovat elektromotory, ještě nebyl majetkem automobilky, ale firmy, která ho vyrobila a jejíž seřizovač či lépe řečeno programátor měl nastavit jeho řádný chod.

Právníci se hned nechali slyšet, že programátor a robot de facto představovali uvnitř haly číslo šest pracoviště jiné firmy. Člověk nemusí být zrovna soudcem Ústavního soudu, aby ho napadalo, že celá ta diskuse se spouští jen proto, aby se co nejdříve vymezily hranice očekávatelného sporu, kdo ponese odpovědnost za smrtelný úraz a tím pádem i náklady případného odškodnění.

Případ z Baunatalu tak Chaplinovu Moderní dobu nejen připomíná, ale v jistém ohledu překonává. Protože vedle automaticky se spouštějících strojů jsme tu svědky i automaticky se spouštějících mechanismů ne strojů, ale bohužel lidí.