Adam Černý: Bundestag odmítl kvóty pro ženy

19. duben 2013

Když Evropská komise loni připravila návrh, jak prosadit, aby v řídících orgánech velkých firem vzrostlo zastoupení žen, dala řada zemí najevo, že nemůže existovat jednotný recept daného problému a že bude vhodnější, aby si ho hledal každý člen unie sám. Konkrétní případ z nynějšího Německa předvádí, jak taková domácí debata uvízává v kličkách, které slouží k odkladům a hlavně nepřiznání skutečných důvodů.

Spolkový sněm ve čtvrtek jasnou většinou hlasů vládní koalice odmítl návrh zákona, který by podniky kotované na burze zavazoval, aby v jejich dozorčích radách podíl žen postupně dosáhl 40 procent. Ministryně práce Ursula von der Leynen sice návrhu vyjádřila sympatie, ale poslanecké kluby křesťanských demokratů a liberálů předem ohlásily, že budou proti. CDU se odkázala na svůj volební program, ve kterém slibuje prosadit o něco nižší, 30procentní podíl do roku 2020. Tento alibismus odhalili Zelení, protože koalice jejich rychle nabídnutý pozměňovací návrh přesně v tomto znění rovněž zamítla.

V tomto politickém tanci své jistě sehrála atmosféra před zářijovými volbami, což je doba, kdy vláda zpravidla nebývá nápadům opozice nakloněna. Debaty o kvótách pro ženy však nejvíce komplikuje fakt, že nepoměr mezi více než polovičním podílem žen v celkové populaci a jejich mizivou účastí v nejvyšším vedení firem je kdekomu zřejmý, ale neexistuje ani základní, alespoň rámcová názorová shoda, jak tento stav změnit.

Argumenty, že taková změna není zapotřebí, jsou většinou vnímány jako okrajové, často však zaznívají hlasy, že stanovit zákonem podíl zastoupení žen je diskriminací naruby, protože pro nominaci do špičkové manažerské funkce zavádí vedle kvalifikace a výkonu i pohlaví. Ve skutečnosti se tu odehrává skrytý mocenský spor o přístup k prestižním a vysoce honorovaným pozicím. Nejlépe to ukazují rozpačité reakce na nápad, že vedle prosazení žen do manažerských pozic by nebylo od věci zákonem zařídit, aby bylo více mužů, kteří by pracovali v méně placených a méně respektovaných funkcích, kde vidíme převahu žen, například v mateřských školkách.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.