Adam Černý: Bude v Německu povinná vojenská služba?

10. srpen 2018

Když před sedmi lety Spolková republika zrušila povinnou vojenskou službu, bylo to překvapení dané aktuální shodou okolností, o které se dnes nedá mluvit. Proto když Annegret Kramp-Karrenbauerová, generální tajemnice křesťanských demokratů a zvažovaná nástupkyně Angely Merkelové uprostřed léta otevřela debatu o znovuzavedení povinné veřejné služby, mohlo by se to zdát od počátku mrtvým nápadem.

Jenže samotná myšlenka povinné vojenské služby je pevně spjata s novodobou německou historií. V poválečné době se hodně argumentovalo o neblahých aspektech profesionálních špiček armády, které měly sklon samy sebe vnímat jako nadřazenou kastu, vůči nimž byla dávána do kontrastu právě účast všech vrstev společnosti v ozbrojených silách. 

Ty tak plnily nejen svůj základní úkol, územní obranu státu, ale zároveň přispívaly k vzájemnému poznávání a prolínání lidí nejrůznějšího původu, vzdělání a zkušeností.

55 procent Němců

Impuls ke zrušení základní vojenské služby v Německu dala Francie za prezidenta Jacquese Chiraka. Paříž tak na druhém břehu Rýna povzbudila debatu ve stejném směru a ve spolkové republice ji pomohla prosadit tehdejší stoupající hvězda křesťanských demokratů, ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, který dokázal přesvědčit konzervativní křídlo své strany, jež nebylo zrušením povinné vojenské služby nijak nadšeno.

Nápad Annegret Kramp-Karrenbauerové proto nevypadá příliš nadějně.
Adam Černý

V dnešní debatě nezaznívá příliš nahlas volání po znovuzavedení služby v armádě, více je kladen důraz na myšlenku, že každý občan a každá občanka spolkové republiky by měl nějaký čas věnovat veřejné službě, což je nápad, který zní chvályhodně, ale který by se obtížně převáděl do praxe. 

Na prvním místě je nutno zmínit právní paradox, že základní zákon Spolkové republiky počítá s povinností sloužit v ozbrojených silách, ale už ne s povinnou veřejnou službou. Ta zanikla spolu s povinností základní vojenské služby, kterou bylo možno nahradit, podobně jako tomu bylo v Česku, nějakou formou civilní služby.

Zhoršující se vztahy mezi Amerikou a Německem dělají Polsku vrásky

Donald Trump během návštěvy Polska

V posledních týdnech se povážlivě zvětšila trhlina ve vztazích mezi Spojenými státy a Německem. Nedávný summit NATO sice ukázal, že se spor prozatím nedotkl otázek bezpečnosti, ale pomalu začíná nabývat rysy narůstajícího trendu.

Vedle právních aspektů se objevují i námitky ryze praktického rázu. V dnešní profesionalizované armádě je těžko představitelné, že by bylo možno v relativně krátkém čase patřičně vyškolovat velké množství lidí tak, aby byli schopni vykonávat mnohdy vysoce specializované práce. 

Nápad Annegret Kramp-Karrenbauerové proto nevypadá příliš nadějně. Že však nepřichází zcela zbytečně, dokazuje nejnovější výzkum veřejného mínění, který ukázal, že myšlenku znovuzavedení povinné vojenské služby podporuje 55 procent dotázaných Němců.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Související