Adam Černý: Bude v Německu povinná vojenská služba?
Když před sedmi lety Spolková republika zrušila povinnou vojenskou službu, bylo to překvapení dané aktuální shodou okolností, o které se dnes nedá mluvit. Proto když Annegret Kramp-Karrenbauerová, generální tajemnice křesťanských demokratů a zvažovaná nástupkyně Angely Merkelové uprostřed léta otevřela debatu o znovuzavedení povinné veřejné služby, mohlo by se to zdát od počátku mrtvým nápadem.
Jenže samotná myšlenka povinné vojenské služby je pevně spjata s novodobou německou historií. V poválečné době se hodně argumentovalo o neblahých aspektech profesionálních špiček armády, které měly sklon samy sebe vnímat jako nadřazenou kastu, vůči nimž byla dávána do kontrastu právě účast všech vrstev společnosti v ozbrojených silách.
Ty tak plnily nejen svůj základní úkol, územní obranu státu, ale zároveň přispívaly k vzájemnému poznávání a prolínání lidí nejrůznějšího původu, vzdělání a zkušeností.
55 procent Němců
Impuls ke zrušení základní vojenské služby v Německu dala Francie za prezidenta Jacquese Chiraka. Paříž tak na druhém břehu Rýna povzbudila debatu ve stejném směru a ve spolkové republice ji pomohla prosadit tehdejší stoupající hvězda křesťanských demokratů, ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, který dokázal přesvědčit konzervativní křídlo své strany, jež nebylo zrušením povinné vojenské služby nijak nadšeno.
Nápad Annegret Kramp-Karrenbauerové proto nevypadá příliš nadějně.
Adam Černý
V dnešní debatě nezaznívá příliš nahlas volání po znovuzavedení služby v armádě, více je kladen důraz na myšlenku, že každý občan a každá občanka spolkové republiky by měl nějaký čas věnovat veřejné službě, což je nápad, který zní chvályhodně, ale který by se obtížně převáděl do praxe.
Na prvním místě je nutno zmínit právní paradox, že základní zákon Spolkové republiky počítá s povinností sloužit v ozbrojených silách, ale už ne s povinnou veřejnou službou. Ta zanikla spolu s povinností základní vojenské služby, kterou bylo možno nahradit, podobně jako tomu bylo v Česku, nějakou formou civilní služby.
Zhoršující se vztahy mezi Amerikou a Německem dělají Polsku vrásky
V posledních týdnech se povážlivě zvětšila trhlina ve vztazích mezi Spojenými státy a Německem. Nedávný summit NATO sice ukázal, že se spor prozatím nedotkl otázek bezpečnosti, ale pomalu začíná nabývat rysy narůstajícího trendu.
Vedle právních aspektů se objevují i námitky ryze praktického rázu. V dnešní profesionalizované armádě je těžko představitelné, že by bylo možno v relativně krátkém čase patřičně vyškolovat velké množství lidí tak, aby byli schopni vykonávat mnohdy vysoce specializované práce.
Nápad Annegret Kramp-Karrenbauerové proto nevypadá příliš nadějně. Že však nepřichází zcela zbytečně, dokazuje nejnovější výzkum veřejného mínění, který ukázal, že myšlenku znovuzavedení povinné vojenské služby podporuje 55 procent dotázaných Němců.
Související
-
Merkelová před dovolenou čelila otázkám novinářů. Beru na vědomí tvrdou kritiku, řekla
Angela Merkelová nemluvila pouze o zahraniční politice, ale také o domácí. Kancléřka se vyslovila pro to, aby byli politici opatrnější, pokud jde o jazyk, jaký používají.
-
Merkelová kritikou poválečného vyhnání Němců cílila na ministra vnitra Seehofera, tvrdí politoložka
„Angela Merkelová chtěla ukázat lidský rozměr migrace a spojit to humanitární otázkou a tématy odsunu a kolektivní viny,“ vysvětluje Bára Procházková.
-
Merkelová: Migrace by se pro EU mohla stát osudovou, mé rozhodnutí z roku 2015 bylo správné
Dohoda o migrační politice je klíčová pro další osud Evropské unie. Ve Spolkovém sněmu to před dvoudenním summitem EU prohlásila kancléřka Angela Merkelová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.