Adam Černý: Britská politika v letním zmatku

13. srpen 2018

Britská politika jakoby neznala okurkovou sezónu. I po odečtení letního faktoru, který dokáže průměrné či nicotné události zveličit, pohled na politické špičky za kanálem La Manche nabízí až překvapivě truchlivý pohled.

K těm by mohl patřit exces, jehož se dopustil ještě nedávný pretendent na lídra toryů po odchodu z čela Foreign Office.

New York Times: Odchod Borise Johnsona je pro premiérku Mayovou vysvobozením

Boris Johnson

Odchod Borise Johnsona z funkce ministra zahraničí by mohl britské premiérce Therese Mayové ulehčit vyjednávání s Evropskou unií o podmínkách odchodu země z evropského integračního projektu.

Boris Johnson po svém návratu k psaní sloupků pro Daily Telegraph nepřišel na nic lepšího než před týdnem přirovnat muslimské ženy nosící burku k poštovním schránkám, což jistě nemínil pochvalně, protože jejich britská verze představuje ponuře nevzhledný objekt.

Potíž je v tom, že obhroublé přirovnání hodící se pro výstřednější komiky pustil do světa stále ještě člen Dolní sněmovny a vlivný tory, který rozhodně ještě není na politické penzi.

Proto nepřekvapilo, že na sociálních sítích se spustila silně emocionální debata a konzervativní strana se dokonce rozhodla ustanovit speciální komisi, která má posoudit, zda Boris Johnson svým chováním neporušil stranické stanovy. Někteří z poslanců dokonce rozčileně hrozili odchodem ze strany, pokud by se autor - podle jejich soudu tak ohavných slov - měl stát jejich příštím vůdcem.

A vynořila se čtyři roky stará fotografie

Epizoda bývalého ministra zahraničí by se dala zařadit k pomíjivým událostem, zvláště pokud by se konzervativní strana nacházela v dobré kondici, což je právě to, co se o ní nyní nedá říci.

Jan Jůn: Boris Johnson prohloubil rozkol ve vládě před klíčovým hlasováním sněmovny

Boris Johnson

To je ale mela! Jen několik dní před pro britskou vládu i premiérku klíčovým hlasováním o osudu brexitu ve sněmovně jsou vláda i politická scéna opět ve stavu občanské války.

Od okamžiku, kdy většina voličů před dvěma lety v referendu rozhodla o odchodu Spojeného království z Evropské unie, se vláda a parlament dohaduje, jak by měl tento odchod vypadat a hlavně, jak by měly vypadat vzájemné vztahy do budoucna. Což není vůbec abstraktní otázka, protože pokud se nepodaří dospět k dohodě, budou se tyto vztahy řídit pravidly Světové obchodní organizace a obchod přes kanál by byl podstatně komplikovanější.

Situace vlády není vůbec snadná, protože toryové jsou při volbě mezi takzvaným tvrdým, anebo měkčím brexitem velice rozpolceni. Zastánci ostré formy rozchodu by sice vlastní premiérku nejraději svrhli, ale brání jim v tom vlastní strach z předčasných voleb, v nichž by mohli labouristům podlehnout.

Když se konzervativci jeví v tak špatném stavu, měla by se hlavní strana opozice s jásotem chystat na neodvratně se blížící triumf. Pro stav britské politiky je však příznačné, že labouristy místo příprav na návrat k moci ovládl spor o antisemitismus a o to, jak dvojaký postoj v této věci zastává jejich lídr Jeremy Corbyn. Ten se ve svém článku v deníku Guardian vymezil vůči výtkám, že labouristé ve svých řadách tolerují antisemitismus, vzápětí se však dostal do úzkých.

Adam Černý

Z hloubi internetu se vynořila čtyři roky stará fotografie, na níž dnešní adept na premiérský úřad klade v Tunisku věnec mimo jiné na památku teroristů, kteří se podíleli na masakru izraelských sportovců na olympiádě v Mnichově. I na britské ostrovy se tak dají vztáhnout slova českého klasika, který ústy mistra Antonína Důry praví: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“

autor: Adam Černý
Spustit audio