Adam Černý: Americký Nejvyšší soud podpořil sňatky homosexuálů

4. červenec 2013

Nejvyšší soud USA tento týden rozhodoval ve dvou sporech, jejichž základem je přístup ke sňatkům osob stejného pohlaví.

Důležité věci se někdy prosazují náhlým viditelným zvratem, jindy spíše oklikou. Právě druhé cestě dal přednost Nejvyšší soud Spojených států amerických, když rozhodoval o dvou stížnostech týkajících se sňatků homosexuálů a leseb. V Americe, ostatně jako v mnoha jiných státech, jde o téma vzbuzující silné emoce obou soupeřících táborů, protože se tu utkávají nejen stoupenci a odpůrci sňatků osob stejného pohlaví, ale i v řadách sympatizujících se vede debata, zda a kde v otázkách rodiny a lidského soužití vede nějaká dělicí mez.

V důležitější ze dvou žalob američtí ústavní soudci nerozhodovali, zda jsou sňatky osob stejného pohlaví přípustné, pouze posuzovali, zda v oněch dvanácti státech a Districtu of Columbia, které takové svazky umožňují, lze zakazovat homosexuálům a lesbám, aby měli nárok na výhody vyplývající z federálních zákonů. Spor byl o zákon z prezidentství Billa Clintona stanovující, že manželství je svazkem muže a ženy. Nejvyšší soud těsnou většinou pěti proti čtyřem rozhodl, že taková definice není v souladu s ústavou, protože odporuje pátému dodatku americké ústavy, který stanovuje rovnost lidí před zákonem.

Znamená to snad, že ve Spojených státech došlo k zásadnímu převratu v právním myšlení? Ne tak zcela. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nijak nezpochybňuje právo jednotlivých států unie, aby ve věci sňatků osob stejného pohlaví nadále rozhodovaly podle svého uvážení. Vzal přitom nepochybně v potaz skutečnost, že třicet osm, tedy jasná většina, umožňuje svatbu pouze heterosexuálním párům. Další spory se tedy povedou v jednotlivých státech.

V rozhodnutí těsné, ale přece jen většiny členů Nejvyššího soudu se odráží pozvolný posun v názorech americké společnosti. V průzkumu pro agenturu Reuters se letos na jaře sňatky osob stejného pohlaví odmítala čtvrtina Američanů, 63 procent se na ně naopak dívalo se sympatiemi a 41 procent se dokonce vyjádřilo, že na takový svazek je zákonný nárok. Před pěti lety v obdobném průzkumu vyznělo skóre opačně, proti bylo 57 procent a své sympatie vyjádřilo pouze 40 procent dotázaných.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.