A stromy ve Vídeňském lese stále stojí. Z autentických dopisů židovské rodiny o ostudné historii Švédska

26. květen 2022

Na počátku příběhu je krabice s více než pětistovkou dopisů, které rodiče posílají svému synovi z Vídně do Švédska. Jsou to ovšem židovští rodiče a je krátce po zavedení norimberských zákonů. Syna se jim podařilo dostat do Švédska, aby ho zachránili. Uvidí se ještě někdy? Je Švédsko třicátých let zemí rovnosti, solidarity a pokroku? Najde v ní Otto Ullmann své místo? Jakou roli v jeho životě hraje Ingvar Kamprad, zakladatel IKEA?

Elisabeth Åsbrink: A stromy ve Vídeňském lese stále stojí
Účinkují: Libor Hruška, Adéla Kubačáková, Jitka Ježková, Andrea Elsnerová a Lukáš Hlavica
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Překlad: Anežka Soukupová
Hudba: Jakub Rataj
Režie: Lukáš Hlavica
Premiéra: 15. 5. 2022

Druhá světová válka se pro mnoho autorů stala spíš výhodnou kulisou, ingrediencí, která přidá každému příběhu pocit závažnosti. Málokdo už o válce píše tak věrohodně a důkladně jako švédská novinářka Elisabeth Åsbrink. 

Ottu Ullmanna, židovského chlapce z Rakouska, poslali do Švédska v únoru 1939 jeho rodiče. V příštích dnech, týdnech, měsících a letech si píší dopisy, které odkrývají každodennost války, norimberských zákonů i vykořenění a osamělost a vzájemnou lásku.

Čtěte také

Zatímco rodiče Ullmanovi jsou nakonec deportováni do koncentračních tábora, Otto Ullmann se seznámí s Ingvarem Kampradem, budoucím zakladatelem impéria IKEA. A zatímco Ullmannovi válku nepřežijí, Ingvar má dva blízké přátele: židovského uprchlíka Ottu a také nacistu Pera Engdahla.

Co si Ullmanovi mysleli a co cítili, když posílali svého jediného syna do Švédska? Jak se cítil Otto v zemi, kde měl přežít?

Radioknihu můžete v premiéře poslouchat celé čtyři týdny.

Recenze na knihu v pořadu Liberatura:

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.