#6 Havel chtěl Dálkový výslech na stáncích do tří dnů. Tiskaři pracovali celé noci

Je konec listopadu 1989 a Václav Havel se začíná připravovat na kandidaturu na prezidenta. Pro velkou část veřejnosti je však stále neznámý nebo ho lidé znají jen z pomluv komunistického tisku. Potřebuje jim rychle představit svůj život a postoje. Existuje ale přece Dálkový výslech…

„Kladl si podmínku, že to vyjde do tří dnů,“ vzpomíná v šesté epizodě série Kosatík: Rekonstrukce Dálkového výslechu spisovatelka Eda Kriseová.

Právě ji Havel pověřil jednáním s nakladatelstvím Melantrich. Havlův požadavek přitom vypadal téměř nesplnitelně. Pracovník nakladatelství podle Kriseové „div neomdlel“ a tiskaři strávili v tiskárně celé noci.

Kniha se tak během tří dnů dostala na stánky. V krátkém sledu pak následovaly dva stotisícové náklady. „Je to první svobodně a zcela bez cenzury a bez povolení vydaná kniha po jednapadesáti letech v české kultuře,“ připomíná literární editor Jan Šulc.

Čtěte také

Havel si bral odpovědnost za všechny, říká Kosatík. Napsal o něm sérii Rekonstrukce Dálkového výslechu

Dálkový výslech umožnil tisícům lidí poznat prezidentského kandidáta prostřednictvím jeho vlastního životního příběhu, nikoliv z oficiální propagandy. Podle pamětníků tak kniha významně přispěla k Havlově cestě na Pražský hrad.

Její hodnota však revolučním prosincem neskončila. Podle archiváře Martina Vidláka kniha dodnes funguje díky své otevřenosti, i když čtenář nezná všechny okolnosti jejího vzniku. Editorka Anna Freimanová v ní vidí především silný a čtivě podaný lidský příběh člověka, který otevřeně mluví o svém původu, samotě i pocitu vyloučení.

Jedním z témat, k nimž se Havel vrací, je naděje. „Naději v sobě prostě máme, nebo nemáme, ať je situace jakákoliv,“ říká v dochované nahrávce. Zároveň se ptá, odkud ji člověk bere ve chvíli, kdy ho k ní „nic vnějšího, objektivního, viditelného“ neopravňuje.

Jak Dálkový výslech ovlivnil život Karla Hvížďaly po roce 1989? Odkud podle Havla člověk čerpá naději, když mu ji nic kolem nedává? A co by říkal na dnešní svět? Poslechněte si šestý díl série Kosatík: Rekonstrukce Dálkového výslechu.

V tomto dílu jsou zmíněna tato jména:

Jan Škoda – Politik Československé strany socialistické. V listopadu 1989 patřil k účastníkům zakládajícího setkání Občanského fóra.

Miloš Forman – Česko-americký filmový režisér, jedna z klíčových osobností československé nové vlny. Po emigraci vybudoval mimořádnou hollywoodskou kariéru a získal dva Oscary za režii – za Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadea.

Ivan Passer – Český a později americký scénárista a filmový režisér, spolupracovník Miloše Formana a představitel československé nové vlny. Po roce 1968 odešel do USA a pokračoval v kariéře v Hollywoodu.

Václav Bělohradský – Český filozof a sociolog, který velkou část akademického života strávil v Itálii. Ve svých esejích a knihách se zabývá modernitou, demokracií, politikou a proměnami západní společnosti.

Jacques Rupnik – Francouzský politolog a historik specializující se na střední a východní Evropu. Pracoval pro BBC a v letech 1990–1992 působil jako poradce prezidenta Václava Havla.

Jiří Přibáň – Český právník a sociolog, dlouhodobě působící ve Velké Británii. Zabývá se právní teorií, sociologií práva, konstitucionalismem i vztahem práva, kultury a společnosti.

V tomto díle byly použity zvukové ukázky:

Vánoční tajemství
Autoři: Pavel Žák
Interpreti: Hana Zagorová; Petr Rezek; Taneční orchestr Čs. rozhlasu v Praze; Josef Vobruba
Výrobce: Český rozhlas
Vydáno: 2015/1976