#5 Lidé mají mít všechny základní šance stejné. Havel v Dálkovém výslechu snil o budoucnosti

Rukopis je téměř hotový, ale pořád nemá název. Když si ho přečetla Olga Havlová, prohlásila: „To není rozhovor, to je výslech.“ Havel přidal „na dálku“ – a vznikl název knihy. Její vydání se ale oproti původnímu plánu zpozdilo. Nikdo nepočítal s tím, že bude Václav Havel svoje odpovědi psát vlastně znovu… Kdo pomohl knihu vydat? Proč se o ni zajímala i nizozemská královna? A co Havel prozradil o svých představách o politice a budoucnosti společnosti?

Kosatík: Rekonstrukce Dálkového výslechu
Scénář: Pavel Kosatík
Průvodce: Miloslav König
Dramaturgie: Alena Rokosová
Hudba a sound design: Tomáš Pernický
Vizuál: Tereza Tydlitátová
Videa: Martin Ludvík
Režie: Izabela Schenková
Kreativní producent: Lukáš Sapík
Audio série Rekonstrukce Dálkového výslechu je součástí projektu Slyšet Havla.

Pátá epizoda sleduje, jak se kniha dostala ke čtenářům po celém světě. První české exilové vydání připravil Alexander Tomský v londýnském nakladatelství Rozmluvy.

Kniha vyšla 5. listopadu 1986, měsíc po Havlových padesátinách. „A pak se rozběhla do světa,“ vzpomíná historik Vilém Prečan. Následovala další zahraniční vydání a Dálkový výslech byl postupně přeložen do více než třiceti jazyků.

Čtenáře nepřitahoval jen Havlův dosud neznámý životní příběh. V knize našli také jeho úvahy o nespravedlnosti, odpovědnosti a uspořádání společnosti. „Podle mého mínění mají mít lidé všechny základní šance stejné,“ říká Havel v dochované nahrávce.

Nikdo podle něj nemá být zvýhodněn ani znevýhodněn kvůli svému původu, národnosti, majetku nebo rase. Lidé jsou si podle Havla rovni „před Bohem, před zákonem, před společností“.

Proč Havel odmítal socialismus i kapitalismus? V čem podle něj spočívaly hlubší kořeny krize moderního světa? A jakou roli v jeho představách o budoucnosti hrála víra a vztah člověka k Bohu? Poslechněte si pátý díl série Kosatík: Rekonstrukce Dálkového výslechu.

V tomto dílu jsou zmíněna tato jména:

Josef Škvorecký – Spisovatel a překladatel, který po emigraci do Kanady založil se Zdenou Salivarovou legendární exilové nakladatelství ’68 Publishers, vydávající doma zakázanou českou literaturu.

Alexander Tomský – Politolog, publicista, překladatel a nakladatel. Po emigraci do Velké Británie založil exilové nakladatelství Rozmluvy, které vydávalo a do Československa pašovalo knihy zakázaných autorů.

František Janouch – Jaderný fyzik, publicista a exulant. Ve Stockholmu založil Nadaci Charty 77, která ze zahraničí podporovala nezávislou kulturu, disidenty a jejich rodiny v Československu.

Klaus Juncker – Německý nakladatelský redaktor spojený s nakladatelstvím Rowohlt, který se podílel na německém vydávání Havlových textů.

Jiří Kuběna – Básník a kunsthistorik, výrazná postava moravského kulturního života. Dlouhá léta byl spojen s hradem Bítov; Václav Havel mu roku 1998 udělil medaili Za zásluhy.

Karl Marx – Německý filozof, ekonom a politický myslitel 19. století, spoluautor Komunistického manifestu a autor Kapitálu. Jeho dílo zásadně ovlivnilo socialistická a komunistická hnutí 19. a 20. století.

Jiří Lederer – Novinář, spisovatel a disident, několikrát vězněný komunistickým režimem. Patřil k výrazným novinářům roku 1968 a později k důležitým osobnostem exilové publicistiky.

Otokar Březina – Český básník a esejista přelomu 19. a 20. století, jedna z nejvýznamnějších osobností českého symbolismu. Jeho poezie je spojena s duchovními a filozofickými tématy.

autoři: Pavel Kosatík , Berenika Munteanu
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.