40 let od smrti J. R. R. Tolkiena

8. září 2013

Byl Frodo z trilogie Pán prstenů Spasitel? Jak ovlivnila víra jeho tvůrce Tolkiena? Teologa Pavla Hoška se ptáme v následujícím pořadu.

Návrat k okouzlení – dílo J. R. R. Tolkiena stále oslovuje čtenáře

Angličan J. R. R. Tolkien vydal první část rozsáhlé ságy Pán Prstenů v roce 1954. Jeho dílo vzbudilo ohlasy až o desetiletí později, ovšem ve středu zájmu čtenářů a také filmařů zůstává dodnes, tedy 40 let po smrti autora.

Podle teologa Pavla Hoška z ETF UK je to dáno tím, že se Tolkienovi podařilo vystihnout „něco hlubokého, obecně platného, co nové a nové generace čtenářů, i těch, kteří v jeho době ještě vůbec nebyli na světě, znovu a znovu objevují. Věčná témata jako láska vítězící nad smrtí nebo odvěký boj dobra a zla, který – ačkoliv má dramatické střety – nakonec ústí v to nadějné vítězství dobra nad silami zla, nás vždycky oslovovala a i nadále oslovovat budou.“

John Ronald Reuel Tolkien

J. R. R. Tolkien spolu se svými přáteli z kruhu Inklings, což lze velmi volně přeložit jako Tušitelé, velmi pečlivě zkoumal vztah mezi krásou v umění a duchovní rovinou skutečnosti. „Všichni Inklingové byli do jisté míry ovlivnění britským romantickým hnutím a jeho pojetím imaginace jako nástroje vnímání. Tedy ne jako zřídla svévolných nápadů, ale jako čidla, které dokáže citlivě vnímat skryté roviny skutečnosti a dokáže o něm podávat svědectví v podobě umělecké tvorby,“ upřesňuje Hošek.

Takto zformulovaná teorie umění může být vysvětlením, proč Tolkien pro svůj příběh zvolil vysoce fantazijní formu žánru fantasy, který působil v poválečných letech v britské literatuře jako zjevení. Ocenili ho až čtenáři v následujících desetiletích.

02788021.jpeg

Nejznámější dílo Pán Prstenů autora J. R. R. Tolkiena má řadu křesťanských motivů, ovšem duchovní plán v tomto literárním díle, které spadá do žánru fantasy literatury, není na první pohled příliš zřetelný. „Tolkien měl za to, že pravý příběh by neměl být zakódovaným poselstvím o myšlenkách nebo přesvědčení autora, ale měl by mít celou řadu skrytých významů,“ vysvětluje Pavel Hošek z Evangelické teologické fakulty UK v Praze.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio