3 miliardy stromů pro Evropu. Obnovíme rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou, říká Evropská komise

26. květen 2020

Nová zemědělská strategie Evropské komise chce předejít vyhynutí některých druhů zvířat a ztrátě jejich přirozeného prostředí. Chce podpořit ekologické zemědělství a snížením používání chemických pesticidů a hnojiv omezit negativní vliv na klimatické změny.

Evropská komise představila dvě strategie z balíku Green Deal pro ochranu životního prostředí v Evropě, tedy takzvané Zelené dohody. Jedná se o strategii pro biodiverzitu a o strategii Farm to Fork, tedy „z farmy po vidličku“.

Čtěte také

Jedním z ambiciózních cílů tohoto plánu je například dosáhnout toho, aby 30 % rozlohy Evropské unie včetně mořských oblastí bylo chráněnými oblastmi. V 10 % se má jednat o zóny u pralesů v přísně ochranném režimu, jako je tomu v případě rezervací Bělověžského pralesa na pomezí Polska a Běloruska.

Větší rozloha bio zemědělské půdy bude znamenat také snížení množství jakýchkoliv chemikálií v půdě. Například u nás spotřeba biopotravin předloni meziročně stoupla o více než 30 %. Jejich podíl na celkové spotřebě potravin ale stále nedosahuje tří procent, která ve svých strategiích úřady stanovily. V ekologickém režimu se u nás celkem hospodaří na více než 12 % půdy.

Čtěte také

Podle předsedy svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Zdenka Perlingera je nutné pěstitele hlavně přesvědčit, aby hospodařili ekologickým způsobem. Klíčový je také navazující zpracovatelský průmysl, biopotraviny se musejí prodávat jako běžné, a nikoliv luxusní zboží.

Zemědělský plán počítá s tím, že Evropská unie na ochranu druhové pestrosti každoročně vyčlení asi 20 miliard eur, tedy víc než 500 miliard korun. „Cílem je zrevitalizovat 25 000 řek, které byly předtím zkanalizovány, narovnány a rychle odvádějí vodu z krajiny,“ říká Miroslav Kundrata z nadace Partnerství. „10 % zemědělské půdy má být převedeno do neprodukčních prvků, které podporují biodiverzitu. To v našem případě znamená větší podíl zelených pásů, remízků, ale i dalších prvků v krajině.“

Unijní plány na výsadbu tří miliard stromů se neobejdou bez agrolesnictvi. Stromy se budou osazovat na daleko větší ploše zemědělské půdy, ale zároveň na ní musí umožnit jisté zemědělské hospodaření.

Čtěte také

„Naši nadaci a naši iniciativu Sázíme budoucnost nejvíce zajímá ambice výsadby tří miliard nových stromů,“ zdůrazňuje Kundrata. „Nejedná se tedy o obnovu poničených lesů, ale o výsadbu na nových plochách. V přepočtu na obyvatele je to 6 krát více stromů, než si jako cíl dala naše nadace. A i ten - tedy 10 milionů stromů, jeden na každého obyvatele - už velká ambice je.“ Unijní cíl by podle Kundraty pro Českou republiku znamenal výsadbu 70 milionů stromů během 10 let.

Ochránci přírody novou zemědělskou a potravinářskou strategií vítají, ale než je budou moci členské země a Evropský parlament schválit, musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadů na zemědělskou výrobu v Unii.

Všechny členské státy Evropské unie budou mít co dělat, aby se cíle obou strategií podařilo naplnit.


Miroslav Kundrata

Podle časopisu New Scientist je z úřednického hlediska zajištěno, že se plnění strategie bude pečlivě kontrolovat. Ale ve skutečnosti zatím není úplně jasné, jakým pokutám budou čelit členské státy, pokud strategie pro biodiverzitu z balíku Green Deal nebudou plnit.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans výslovně spojil zdravou přírodu s pandemiemi podobnými té koronavirové. Podle něj nám tato krize ukázala, jak jsme zranitelní a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou.

autoři: Martina Rasch , mrk
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.