24. ledna 2016 zemřel Marvin Minsky, jeden z otců umělé inteligence

Marvin Lee Minsky se narodil v r. 1927 v New Yorku. V roce 1950 absolvoval fyziku na Harvardské univerzitě. V roce 1951 vytvořil první umělou učící se neuronovou síť na světě (simulátor SNARC - Stochastic Neural-Analog Reinforcement Computer). V roce 1953 nastoupil do Bell Labs ke Claudovi Shannonovi . V roce 1954 získal titul Ph. D. na Princetonské univerzitě. V roce 1956 během letního semináře v Darmouth College spoluzaložil obor AI (Artificial Intelligence) a spoluvytyčil jeho program.

V roce 1959 spolu s Johnem McCarthym založil slavnou laboratoř AI na MIT (Massachusettská technika, v Cambridge-USA), která se pak brzy stala jedním z hlavních světových tvůrčích center AI a robotiky. Mnohem později (od r. 1989) byl jednou z ústředních postav transdisciplinární laboratoře elektronických médií (MIT Media Lab), kde dodnes pracuje řada špičkových vědců, inženýrů, techniků i umělců.

"Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešeni určitého úkolu užívat takového postupu, který - kdyby ho dělal člověk - bychom považovali za projev jeho inteligence. " (Marvin Minsky)

Během 60. a 70. let byl Minsky jedním z hlavních tvůrců koncepce tzv. klasické, ortodoxní nebo "hardcore" AI a podílel se jak na rozvoji její symbolické (software, znalostní reprezentace, sémantika), tak i konekcionistické větve (neuronové sítě). V roce 1963 zveřejnil stěžejní analýzu Towards Artificial Intelligence (ve sborníku Computers and Thought).

Zabýval se jak technickými, tak filosofickými otázkami AI a modelování inteligence lidské (např. v populární knize Society of Mind, kde popsal vznik inteligence a vědomí nikoliv na základě jediného principu, ale z decentralizované kooperace, ze soužití více různých jednodušších komponent či interakcí - agentů). V roce 1969 získal Minsky Turingovu cenu.

Mysl považoval Minsky za nesporný projev hmoty mozku (biologickeho hardware = wetware) a proto hledal způsob, jak mysl a vědomi realizovat jiným, popř. lepším materiálním způsobem (viz např. kniha The Emotion Machine, pojednávající o emotivitě strojů). Byl dále tvůrcem řady technických patentů, mj. v oblasti počítačové vizualizace (v r. 1963 tak vznikl první "náhlavní" grafický displej), teleprezence, robotiky (jeden z prvních mechanických manipulátorů) a počítačové hudby.

Logo|foto:Český rozhlas

Byl také aktivním členem řady zájmových klubů a organizací, mj. Extropy Institute, CSICOP (američtí skeptici), League for Programming Freedom (podpora koncepce Open Source, společně s R. Stallmanem a D. Knuthem), a mnoha spolků z oblasti AI nebo kosmického výzkumu.

Při tvorbě systémů AI se nechtěl jednostranně upínat k principům matematiky a algoritmům, často se orientoval na soustavu mnoha elementárních procesů a její postupné ladění, učení.

“Zdědí roboti Zemi? Ano, ale budou to naše děti.” (Marvin Minsky)

Minskyho představu, jak "naučit" počítač inteligenci, vidíme např. ve filmu 2001: Vesmírná odysea, kde byl jedním z poradců pro koncepci HALa. HAL9000 se zde seznamuje se světem postupně, jako dítě. Minsky také říkal, že emoce jsou v podstatě jevy stejného druhu, jako je (racionální) myšlení, i když to tak nevypadá.

Pod jeho vedením vznikly na MIT už před r. 1970 první projekty autonomní orientace robotů v tzv. blokových mikrosvětech. Roboti byli učeni, aby se orientovali uvnitř místnosti plné předmětů různých tvarů, rozměrů a barev a vykonávali různé elementární úkoly.

Jeho práce z oblasti neuronových a distribuovaných systémů měly vliv na konstrukci pokročilých tzv. masivně-paralelních počítačů (viz např. firma Thinking Machines).

Zdroje: BBC, Popular Science, Washington Post, Marvin Minsky homepage (MIT), Society of Mind, TechCrunch, Scientific American, New York Times