21. srpen 1968? Nešlo o žádnou okupaci. A ti mrtví? Jen oběti dopravních nehod, tvrdí Grospič (KSČM)

Čtěte také

Luboš Palata: Češi by měli být na 21. srpen 1969 hrdí. Byla to naše „srpnová revoluce“

„Každého promarněného života je třeba litovat a mít ho v úctě. Já bych ale poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný,… ale taky nijak nebyla odzbrojena československá armáda nebo likvidována státní moc, jak tomu bylo v případě okupace nacistickým Německem,“ říká doslova Grospič.

Vstup vojsk tehdejší Varšavské smlouvy sice považuje za nešťastný, ale proto, že „vedení tehdejší KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem danou situaci nezvládlo. A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci,“ dodává.  

Jen pár obětí dopravních nehod?

Místopředseda KSČM pak zpochybňuje i samotné označení srpnových dnů 1968 za okupaci. „To je absurdní, co Grospič říká,“ komentuje poslanec zvolený za ODS Pavel Žáček.

„Komunisté jsou hluboko ve stranické minulosti, protože i reformní část KSČ to tehdy jako okupaci posoudila. Za porušení mezinárodního práva, jako akt, který byl naprosto neoprávněný a který žádný československý orgán ani žádný stranický orgán nevyvolal a ani neschválil. To je urážka všech obětí, a to od srpna 1968 až do června 1991,“ zlobí se Žáček.

Stejně pak reaguje i na Grospičovo tvrzení, že šlo pouze o oběti dopravních nehod.

„Jsou tam oběti zabité střelnou zbraní a těch zavražděných bylo daleko víc. Nejen při přejezdu a průchodu zejména sovětských vojsk, ale i když někteří vojáci se zbraní v ruce dezertovali a stříleli na československé občany. Sovětská armáda s komunistickými bezpečnostními orgány na ně pak pořádaly hony. Nebo skoro každý velký výjezd obrněných vozidel z míst, kde až do roku 1991 (Sověti) byli, znamenal, že taky tank projel rodinným domem a zajel půlku rodiny včetně malých dětí,“ vypočítává.   

Místopředseda KSČM k tomu dodává: „Žáček trpí hlubokým, úzkým a vypjatým antikomunismem, který rozděluje naši společnost… Taky Ústav pro studium totalitních režimů je pro mě naprosto nepřijatelná, vysoce tendenční instituce,“ dodává.

Pod návrh se podepsalo 90 poslanců všech poslaneckých klubů s výjimkou KSČM. Ve zdůvodnění k návrhu se doslova píše: „Bezdůvodný vpád vojsky Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů“.

Celý duel si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Věra Štechrová.