Jan Vávra: To sladké slovo komunikace
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové bylo důvodem rezignace ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové to, že ministryně věnovala více úsilí obsahové části práce než její prezentaci navenek. A sama Langšádlová tvrdila, že končí kvůli tomu, že svou práci neuměla lépe prodat a neměla „lajky“.
Jde tedy o problém takzvané komunikace, ze které se s rozvojem politického marketinku stalo doslova kouzelné slovo. Ať již propagujete kvality jogurtu nebo nějaké ideologie, tak nechválíte, nevysvětlujete, neobjasňujete, ale komunikujete.
Čtěte také
Čemu se například dříve říkalo „vytahovat se“, se dnes jmenuje „komunikovat úspěchy“. S rozvojem internetu a sociálních sítí se komunikace stala jedním ze základních předpokladů naší existence.
Komunikujeme všechno – názory, výrobky, zážitky, plány i frustrace. V době tohoto komunikačního nadbytku, kdy jsme zaplaveni nejrůznějšími, často velice křiklavými sděleními, se proto politika zredukovala na jeden jediný cíl. Tím je získat pozornost voličů, tedy co nejširšího publika.
Marketinkový efekt změny
Političtí komentátoři a někteří politici pokládají již delší dobu špatnou komunikaci za základní problém celé Fialovy vlády. Podle tohoto názoru není rozhodující, jestli vláda něco skutečně dělá, ale zda dokáže zaujmout pozornost.
Čtěte také
To pochopil ministr vnitra Vít Rakušan, který se stal jedním z nejviditelnějších členů vlády, samozřejmě nikoli kvůli dobré práci svého ministerstva, ale kvůli spekulativní a kontroverzní roadshow po hospodách obsazených nespokojenými štamgasty, která s jeho prací nemá vůbec nic společného. Rakušan – aspoň podle zpráv z politických kuloárů – tím rozladil své vládní kolegy, kteří by také rádi urvali kus pozornosti.
Každý člen vlády ovšem volí jinou taktiku. Například ministr zdravotnictví Válek se také nesnaží zaujmout publikum řešením problémů českého zdravotnictví, ale svými bodrými výstupy vesnického škrholy před novináři. Bývalá ministryně Langšádlová si sice na poslední chvíli vzpomněla, na kolika vědeckých konferencích vystupovala, to ale není způsob, jak získat pozornost širokého publika.
Vedení TOP 09 je v tíživé situaci, protože se volební preference strany začínají nebezpečně blížit preferencím lidovců. Nervozita je pochopitelná, i když je s podivem, že konzervativní a elitářská strana, kterou se TOP 09 snažila být – aspoň v době, kdy ji vedl Karel Schwarzenberg – přistoupila na tento nekonzervativní a podbízivý způsob politiky. Je proto otázkou, co z naší konzervativní pravice ještě zbývá.
Výměna některých ministrů je oblíbeným způsobem, jak vytvořit u veřejnosti dojem změny a nové dynamiky. Nakonec změny v kabinetu již delší dobu někteří komentátoři premiéru Fialovi doporučují a uvádějí příklady třeba z Velké Británie, jejíž premiéři často používají výměnu ministerských postů ve stylu „škatule, škatule, hýbejte se“ jako zbraň proti klesající popularitě vlády.
Ale tuto výměnu jednak neprovedl sám premiér a jednak nebyla spojena se slavnostním představením nového, samozřejmě dynamického a nadějného ministra. Tím se vláda připravila o veškerý marketinkový efekt změny ve svém týmu. Dá se tedy říci, že paní Langšádlovou obětovala TOP 09 poněkud zbytečně. Komunikovat tato vláda opravdu neumí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
