To, že něco technicky umíme, neznamená, že to musíme dělat, říká o zásazích do DNA porodník

Vácha: Mohou vzniknout různé druhy lidí, geneticky pozměněná aristokracie. Nevíme, co se v Číně děje

• Upravit
• Smazat

Skoro dva měsíce je nezvěstný čínský vědec He Jiankui, který historicky poprvé pozměnil genetickou informaci lidských embryí. Experiment dotáhl až k porodu dvojčat Lulu a Nana a vyvolal tak největší vědecký skandál uplynulých let. Vědci se obávají, že takových pokusů bude přibývat.

„Jsme ještě velmi daleko od toho, abychom něco podobného mohli dělat,“ uvedl v pořadu Leonardo Plus porodník, gynekolog a genetik Pavel Calda z Gynekologické kliniky U Apolináře.

V současné době jsou zásahy na úrovni embrya doslova chráněny zákonem. „Ten je naštěstí neumožňuje a jakékoliv zásahy jsou velmi přísně regulovány.“

Důvodem je, že zatím velmi mnoho nevíme o skutečném fungování genomu. „Pokud bychom věděli, že nějaká část něco dělá, byli bychom schopni ji přesně identifikovat a část jí vystřihnout a nahradit, tedy měli bychom jasnou představu, jak to funguje, pak by mohl panovat konsensus takové zásahy dělat.“

Netvrdím, že nebude nikdy možné, abychom opravovali dědičnou informaci. Ale v tuto chvíli doba rozhodně nenazrála.
Pavel Calda

„Ale pokud budeme dělat zásahy doslova naslepo a myslet si, že něco dobrého konáme, ale přitom nebudeme vědět, co vlastně v lidském genomu způsobíme, tak je to nezodpovědná činnost,“ varoval Calda.

A nejde jen o krátkodobý vliv genové modifikace. „Je třeba také zkoumat, jak změna ovlivní další generace. Testování je dost složité a než budeme mít modely, kde to budeme schopni prozkoumat, je nezodpovědné na takové zásahy jen myslet nebo se o ně snažit, protože to je pokus-omyl s možnými nedozírnými následky.“

To, jak ze dvou buněk vznikne člověk, je ještě zcela magická záležitost

Pavel Calda, porodník a genetik|foto: Elena Horálková

Medicína dokáže v současné době provést u embrya tzv. preimplantační diagnostiku. „Umíme vyšetřovat ve stádiu několika buněk na případné závažné dědičné onemocnění. Víme ale také, že tato diagnostika má své limity v tom, co zjistíme a jak to můžeme dále aplikovat.“

„Zdaleka ne všechno se dá odečíst z této informace a nelze zaručit, že jedinec, který se z takového procesu narodí, bude zdráv. Navíc je pojem zdraví velice široký,“ řekl o preimplantační diagnostice porodník.

My prostě máme to dilema technologie a správnosti našeho počínání. Technologie a důvod pro takový zákrok musí být jasné, proveditelné, a to nejdříve u zvířete. Až poté, co budeme mít jasno, můžeme uvažovat o tom, že zákrok provedeme u člověka.
Pavel Calda

Ten také připomněl, že úkolem lékařů je neškodit a pomáhat. „Takže každé naše konání by mělo být i eticky zdůvodnitelné. To, že něco umíme technicky, ještě neznamená, že to musíme za každou cenu v praxi provádět, protože samotné technické provádění nemusí být v souladu s etickými normami.“

Člověk vzniká ze dvou buněk, z vajíčka a spermie. „A vše ostatní se potom ve velmi rychlém sledu dělí. A my vůbec nevíme, jak to funguje. Ta představa, jak ze dvou buněk vyroste lidský jedinec, je stále ještě záležitost zcela magická.“

„Toho, co nevíme, je stále mnohem víc než toho, co víme. Takže zasahovat do procesu, který nemáme zvládnutý, je v takové situaci velmi nezodpovědné,“ řekl nejen o čínském genetickém experimentu Pavel Calda.

Jak se za posledních několik dekád změnily možnosti zásahů do lidského genomu? Jak by mohly tyto změny ovlivnit budoucnost člověka i celé společnosti? Poslechněte si celé Leonardo Plus s biologem Jaroslavem Petrem a porodníkem a genetikem Pavlem Caldou!