Zázračné řešení migrace neexistuje, uprchlíci s námi možná budou žít trvale, píše řecký komentátor

14. prosinec 2019

Předseda řecké vlády Kyriakos Mitsotakis opakovaně požádal evropské partnery o větší podporu své země při zvládání migrační krize. Navzdory jeho výzvám to ale vypadá, že nikdo není nějak zvlášť znepokojený. A nejvíce v klidu se zdá být turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan na druhé straně Egejského moře.

Píše to komentátor řeckého deníku Kathimerini Stavros Tzimas.

Jak podotýká, všichni zřejmě berou jako samozřejmost fakt, že Řecko bude dál hrát roli hostitele desítek tisíc migrantů a žadatelů o azyl. Neustále se zvyšující počet přicházejících běženců přitom naznačuje, že počet migrantů brzy přesáhne sto tisíc.

Čtěte také

To vše závisí na tureckých přáních a cílech. Zásadní je ale také úvaha, jakou budoucnost před sebou všichni tito běženci mají. Často touží odejít do jiných částí Evropy, kde je ale nechtějí. Tyto země místo toho raději zaplatí Řecku peníze, aby migranty a uprchlíky udrželo na svém území.

Migranti zároveň často nechtějí nebo se nemohou vrátit domů. Ostatně Turecko dveře k návratu zabouchlo. Mezitím na ostrovy v Egejském moři připlouvá stále více lidí. A stále více jich putuje také přes pozemní hranici, kde překračují řeku Evros.

Místní komunity začínají reagovat negativně. Co tedy máme dělat? ptá se řecký komentátor. Sám rychle přichází s odpovědí, která není příliš pozitivní – žádné rychlé řešení totiž neexistuje.

Třeba nasazení fregat k blokování lodí připlouvajících od tureckých břehů je nejen zcela v rozporu s lidskostí a kulturou, ale je také neslučitelné s mezinárodním právem. Turky rovněž není možné donutit, aby zabránili člunům s migranty opustit jejich pobřeží. Z řecké strany moře je přitom aktivita pašeráků a naopak pasivita tureckých úřadů dobře viditelná.

Asimilace uprchlíků

Samozřejmě existuje možnost otevřít řeckou severní hranici a umožnit tak tisícům běženců pokračovat balkánskou migrační trasou do střední Evropy. Tak by se uvolnil migrační tlak v Řecku.

Čtěte také

Zároveň by to ale rozzuřilo maďarského premiéra Viktora Orbána, rakouského kancléře Sebastiana Kurze, stejně jako Čechy, Slováky, Poláky a další. Ti všichni by dali průchod svému hněvu i přesto, že – jak řecký novinář píše – „bezdůvodně“ odmítli převzít svůj podíl běženců a pomoci naší zemi v rámci kvót Evropské unie.

Podle oficiálních údajů řecké vlády zatím došlo k přerozdělení přibližně 60 tisíc migrantů a uprchlíků do různých táborů na pevnině. To poskytlo určitou úlevu ostrovům v Egejském moři, na kterých jsou uprchlické tábory přeplněné.

Problém ale přetrvává a velmi lehce se může stát Achillovou patou současné řecké vlády. Možná je na čase začít hovořit o možnosti, že značný počet těchto lidí bude v Řecku trvale a legálně.

Řecká společnost je dostatečně silná, aby dokázala tyto lidi asimilovat. Samozřejmě pod podmínkou, že budou respektovat její pravidla a zvyky. Sedm set tisíc albánských přistěhovalců, kteří už žijí a pracují vedle nás, je důkazem, že je to možné, uzavírá komentátor řeckého deníku Kathimerini Stavros Tzimas.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.