Zavést přímou demokracii je práce minimálně pro dvě generace, říká emigrant, který žil ve Švýcarsku

9. listopad 2017

Mohla by v Česku fungovat přímá demokracie švýcarského typu? O čem všem mohou Švýcaři hlasovat v referendech a jaká specifika má tamní systém? Hostem Interview Plus je režisér Bernard Šafařík, který do Švýcarska v roce 1968 emigroval a až do roku 1990 tam žil a pracoval.

Švýcarským občanem je Bernard Šafařík od roku 1983 a od té doby se podle svých slov zúčastnil referenda téměř vždy. Lidová hlasování se konají čtyřikrát do roka na celostátní úrovni, referenda ale vypisují i obce nebo kantony.

„Ve Švýcarsku nic nejde bez občana, žádný zákon nebo rozhodnutí neudělají bez účasti občanů na výsledku,“ vysvětluje Šafařík. Hlasovat se přitom dá i korespondenčně a podstatné je, že v obálce volič dostane nejen hlasovací lístky, ale i podklady.

Hlasování mohou vyvolat i lidé. Pro změnu ústavy musí shromáždit sto tisíc podpisů, u běžných zákonů stačí padesát tisíc. Návrhy ale vždy dostane speciální komise, která zkoumá, jestli je hlasování o konkrétní věci v souladu s mezinárodním právem. Protože lidé podle Šafaříka seženou podpisy velmi často, uvažuje se o zvýšení množství na dvě stě tisíc. Každý návrh totiž musí projednat i parlament a vláda a kapacity jsou mnohdy na hranici.


Ve Švýcarsku i v Německu lidé nejvíc sledují veřejnoprávní televizi a rádio. Intenzivní debata je tam na úplně jiné úrovni než tady, není to štěkání. Je velice věcná. Když se drtivá většina lidí dívá na soukromou televizi a jen pár procent na veřejnoprávní, neobsáhnete masu lidí, kterou musíte informovat.Bernard Šafařík

Spolková rada rozhoduje několik měsíců předem, o kterých návrzích se bude hlasovat. Někdy uplynou i dva až tři roky, než k hlasování skutečně dojde, a může pak pozbýt smysl. „I to už se stalo, ale na druhou stranu se nemůže stát to, co se děje často v této republice, že zákony jsou špatně napsané, nesrozumitelné, nebo si dokonce odporují.“

„V Česku je absolutně naivní představa, jak by to mělo fungovat. To, s čím přišel pan Okamura, je krásné, hodně lidí na to slyšelo, ale to je úplný nesmysl. Předpokládá to velkou práci, což je hlavní problém, když chcete nechat lidi o každé věci hlasovat,“ myslí si Bernard Šafařík.

Podle něj by se mělo začít odspodu a od učitelů, protože je potřeba pracovat už s dětmi. Sám se domnívá, že zavést přímou demokracii švýcarského typu je práce minimálně pro dvě generace. S referendy by začal v obcích a pokračoval na vyšší úrovně.

Přímou demokracii u nás prosazuje nejen strana SPD, ale i Piráti, hnutí ANO, zastáncem je i prezident Miloš Zeman nebo kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. „Myslím, že lidé nevědí, o čem mluví, jeden jak druhý. Chtěl bych je vidět, jak pak tvrdě pracují na tom, aby hlasování nějak dopadlo,“ komentuje to Šafařík.

Spustit audio