Zatímco muži bojovali na frontách 1. světové války, vybojovaly si ženy v zázemí volební právo

13. listopad 2021

První světová válka dala ženám do rukou mocnou zbraň v boji o ženská práva. Mohly přejít od teorie k praxi. Zatímco muži bojovali, ženy přebíraly jejich práci. A úspěšně. Vojáci tak na bojištích nepřicházeli jen o své životy, ale také o svět v mužských rukou.

Atentát na následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d´Este v srbském Sarajevu 28. června 1914 byl jednou z nejvýznamnějších událostí, která ovlivnila světové dějiny. Ovšem až zpětným pohledem.

Čtěte také

Koho by v té chvíli napadlo, jak rozsáhlé bude mít důsledky?

Nejspíš ani atentátníka Gavrila Principa, když držel prst na spoušti. Ale tak to někdy u velkých událostí bývá. Prst na spoušti drží občas malí, obyčejní lidé.

Že začne válka, to bylo jasné až o měsíc později. Tentokrát držel pomyslný prst na spoušti rakouský císař František Josef I. V prohlášení Mým národům z 28. července 1914 vyhlásil válku Srbsku.

Předpokládalo se, že potrvá pár týdnů, maximálně měsíců. Koho by tehdy napadlo, že se potáhne léta a změní tvář Evropy. Tak už to ale u významných událostí bývá. Jen málokdo dokáže odhadnout, jaké budou mít konečné důsledky.

Češi, Češky a Velká válka

Pro české země byly důsledky Velké války, která později vstoupila do dějin jako první světová, naprosto zásadní. Získaly to, na co na jejím počátku valná většina jejich obyvatel ani nepomyslela: Svobodnou republiku.

Čtěte také

Předtím je však ještě čekala čtyřletá strastiplná cesta po válečných bojištích i nelehký úděl těch, kteří zůstali v zázemí.

Jak tato pouť obyčejných lidí válečným časem vypadala? Také o tom budeme hovořit v pořadu Historie Plus.

Co si museli vytrpět vojáci rakousko-uherské armády včetně toho, že si je pronajímaly ruské válečné vdovy? Jak obtížná byla cesta do legií i návrat legionářů do vlasti?

A proč se údajní legionáři dostávali do kriminalistických příruček? Co ženy, které na jednu stranu statečně zastávaly mužskou práci, a na druhou stranu panovala obava o jejich morálku? A nakolik se samy ženy zapojily do bojových operací?

O tom pohovoří historikové Jiří Rak, Jan Rychlík z Ústavu Českých dějin FFUK a Vojtěch Kessler z Historického ústavu AVČR.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.