Zaručená mzda je přežitek, odbory by zrušení neměly bránit, tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Podle Wojnara se minimální mzda netýká velkých firem ani velkého počtu zaměstnanců. Těch je okolo 100 tisíc.

Čtěte také

Petr Holub: Nezvyšujte minimální mzdu, raději snižte odvody

„A nevím, odkud pochází informace, že všem zaměstnavatelům rostou zisky. Pohybujeme se tady v odvětvích, kterých se týká minimální mzda, a ta se vůbec netýká velkých firem. Jsou to právě malé firmy, malá odvětví, která jsou na hraně své existence. A tady se jedná o to, aby se našel balanc mezi distorzí, kdy už to firmy nemohou unést, a mezi důstojnou mzdou,“ míní.

Vaňásek upozorňuje, že odbory se chtějí v oblasti minimální mzdy poměřovat nejen s vyspělými západními zeměmi, ale třeba i s Polskem.

„Tam od 1. ledna 2024 bude minimální mzda 23600 korun. Je pravda, že tam nemají zaručenou mzdu, ale i u nás je návrh na její zrušení. Je potřeba o těchto věcech jednat. My se chceme přiblížit ve střednědobém horizontu pěti let doporučenému 50procentnímu porovnání s průměrnou mzdou, což se týká doporučení evropské směrnice,“ naznačuje odborář.

Čtěte také

Kateřina Smejkalová: Vyšší minimální mzda není přehnaný požadavek

Připouští, že minimální mzdu bere málo lidí a zaměstnavatelé zpravidla platí víc. Proto je podle něj pro odbory malé překvapení, proč je ze strany podnikatelů taková obava.

„Na druhou stranu průměrnou mzdu bere zhruba asi třetina lidí. To znamená, že dvě třetiny lidí se pohybují někde mezi 25000 až 35000 korun. A pokud se podíváte, jakým způsobem se zdražují potraviny, jak vysoké budou energie, pak je otázka, z čeho ti lidé budou žít. A o to nám jde, aby nepropadala jejich životní úroveň,“ dodává.

Odpojení od systému zaručených mezd

S každým zvýšením minimální mzdy se zvyšuje i zaručená mzda. Podle Wojnara zaměstnavatelé se systémem zaručených mezd nesouhlasí, protože je přežitý. „Zaručené mzdy v nějaké podobě mají jen Slováci a možná Australané,“ připomíná.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Minimální důstojná mzda opět vrací úder. V Česku se skutečně nežije nad poměry

Pokud odbory chtějí posilovat sociální dialog a roli kolektivního vyjednávání, neměly by podle něj zrušení zaručené mzdy bránit. Připomíná, že i podle směrnice EU, která byla schválena v loňském roce, je pokrytí kolektivními smlouvami v ČR na nízké úrovni.

„Cíl, ke kterému by se mělo směřovat, je něco okolo 80 procent. Není tedy záhodno svazovat systém zaručenými mzdami, které jdou proti systému kolektivního vyjednávání. My jsme navrhovali odpojení od systému zaručených mezd a pouze nastavování minimálních. A bohužel tady zatím shoda není. MPSV navrhuje zúžení z osmi skupin na čtyři, případně pět. To je určitě krok správným směrem, ale asi to není konec,“ konstatuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Sociální smír to má nahnuté. Zatáhne vláda za záchrannou brzdu?

Podle Vaňáska lze se změnou systému zaručených mezd souhlasit v okamžiku, kdy by Česko bylo v normální situaci. „Ale my v ní nejsme. Zaručené mzdy jsou pro nás klíčové v řadě oborů, jako je třeba veřejná doprava, odvětví textilního nebo oděvního průmyslu, služby.“

„Souhlasím ale s tím, že by se mělo posílit kolektivní vyjednávání. Proto ČMKOS přistoupila na variantu zúžení zaručené mzdy na čtyři skupiny, aby byl systém jednodušší a přehlednější. Samozřejmě za předpokladu, že se zaměstnancům nesníží mzda, kterou teď pobírají. Na druhou stranu máme pokryto kolektivním vyjednáváním zhruba 45 procent území ČR,“ naznačuje Jiří Vaňásek z Českomoravské konfederace odborových svazů.

Poslechněte si celou debatu za záznamu. Moderuje Karolína Koubová.