Walter Schellenberg, intelektuál s morálkou gangstera

S jeho jménem jsou spojeny pokusy o únos britského krále Eduarda VIII. nebo o atentát na Stalina.

Příběh energického a ctižádostivého nacisty přiblíží v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.

Logo|foto:Český rozhlas

Schellenbergův život je přeplněn více či méně uvěřitelnými špionážními historkami. Pomohl jim sám, když mu před smrtí vyšla knížka vzpomínek s názvem Labyrint. Historikové varují před nekritickým čtením této publikace, kterou označují za „spornou“.

Schellenbergovy memoáry v češtině nikdy nevyšly, což je při vysoké oblibě tohoto typu literatury pozoruhodné. Český překlad přitom existuje – jak se přesvědčil právě Pavel Hlavatý, který při návštěvě jednoho z pražských antikvariátů objevil nedatovaný strojopisný samizdat, vycházející z německého vydání Schellenbergových pamětí. „Je to na úrovni malé senzace, protože tento samizdat neměla ani knihovna Libri Prohibiti, zaměřená na tento typ literatury,“ říká Hlavatý.

Plánoval atentát na Stalina

Vystudovaný právník Walter Schellenberg (1910-1952) byl jako mnozí mladí Němci v polovině 30. let okouzlen nástupem nacionálních socialistů k moci. Přidal se k nim a vzhledem k mimořádné inteligenci rychle postupoval až na místo zvláštního zplnomocněnce Heinricha Himmlera, vůdce SS a šéfa gestapa.

Od roku 1941 pracoval v Hlavním říšském bezpečnostním úřadu a s jeho jménem je spojena řada zpravodajských operací, o nichž toho dodnes moc nevíme. Jde třeba o využití československého prezidenta Edvarda Beneše při kompromitaci sovětského maršála Tuchačevského, popraveného v rámci stalinských čistek.

Čtěte také

Protektorátní ministr Ježek. Vzepřel se Heydrichovi, nařčení z kolaborace se ale stejně nevyhnul

Schellenberg se zabýval údajnou možností instalace nekorunovaného britského krále Eduarda VIII., vévody z Windsoru, na trůn; snažil se vyjednávat s Winstonem Churchillem o separátním míru, plánoval atentát na Stalina, v závěru války stál prý za vznikem teroristické organizace Werwolf. U klíčového jednání v rámci Norimberského procesu Schellenberg vystupoval jako svědek, souzen byl až v jednom z následných procesů v roce 1948; od soudu odešel s trestem odnětí svobody na šest let.

Kvůli nádorovému onemocnění byl v roce 1951 z vězení propuštěn a žil ve Švýcarsku, zemřel v Itálii. Není bez zajímavosti, že značnou část jeho nákladů v době po propuštění uhradila francouzská módní ikona Coco Chanel. Asi ne náhodou: právě ona prý byla pověřena, aby v roce 1943 Schellenbergovým jménem kontaktovala Winstona Churchilla…