Vybírám takové autory, kteří jsou mi i osobně sympatičtí, popisuje galerista Čučka
„Cenu umění stanovuje trh, jde o nabídku a poptávku,“ vysvětluje galerista Edmund Čučka, který sběratelství vnímá i jako nikdy nekončící závislost. Jako dítě začínal u známek a trilobitů, pak postupně přešel k hodinkám až k současným známým autorům.
„Je tu nepsané pravidlo, podle kterého díla mladého autora i autorky hned po škole – UMPRUM, AVU apod. – stojí v průměru kolem 50 až 100 tisíc korun. Když se pak jeho kariéra dál vyvíjí, když ho začnou zastupovat komerční galerie, dostane se do velkých sbírek, vydá se monografie, cena jeho děl dál stoupá,“ popisuje v pořadu Hovory.
Čtěte také
Podle galeristy Čučky české umění kupují převážně naši sběratelé, mezinárodní většinou lidé z ciziny. „Možná v tom hraje roli nějaký nacionalismus, sentiment, vlastně nevím,“ přiznává.
„Musím říct, že mne život galeristy baví, rozhodně není fádní,“ popisuje. „Lidé si myslí, že se primárně chodíme dívat na tvorbu do ateliérů. Tak to úplně není, tedy, pokud se zrovna nepřipravuje výstava. Ale tuto práci dělá kurátor,“ doplňuje.
„Já osobně postupuju tak, že si vyberu autora, často studenta a zhodnotím jeho tvorbu podle toho, jestli je pro mne zajímavá, nebo ne. A opravdu si vybírám takové lidí, kteří jsou mi sympatičtí i lidsky. Bez toho by ta spolupráce nefungovala. A role galeristy není jen prodávat dílo, nabízet je do sbírek apod., ale i pomáhat s kariérou,“ vysvětluje.
Celé Hovory najdete v audiozáznamu, ptá se Petr Šimůnek.
Související
-
Jak poznáte, že máte pravý perský koberec? Podle váhy, barev a zpracování, vysvětluje sběratel
Mecenáš, sběratel umění a perských koberců Josef Meixner vás v Apetýtu seznámí s tím, jak přišel k zálibě, která se rozrostla do velké sbírky.
-
Společné výlety na výstavy bývaly pro mé pacienty prvním setkáním s uměním, říká galerista Gronský
Nemá mail ani mobil, to je pozůstatek z dob, kdy pracoval jako ambulantní psychiatr a potřeboval mít čistou hlavu. Rád by se potkal s Hieronymem Boschem a Franzem Kafkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
