Vodu musíme udržet v krajině, ne ji čerpat z Dunaje, zpochybnil přínos kanálu Dunaj-Odra-Labe expert

25. prosinec 2018

Česko by mohla protkat sít vodních magistrál, které by z něj udělaly evropskou křižovatku. Odpůrci považuji vodní koridor Dunaj-Odra-Labe za nesmyslný, ale jeho zastánci dostali do rukou pádný argument. Jeho stavba by se podle ministerstva dopravy vyplatila, ať už z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického nebo rekreačního. Celá investice by přišla stát na 582 miliard korun.

Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog

Přehrada Orlík člun lodě rekreace

Nedostatek vody v půdě i v korytech vodních toků je dlouhodobý, shodují se experti. Ti se ale různí v názoru na to, jak sucho zvládnout. Jakou roli by měly hrát přehrady? Jsou velká vodní díla zásadní pomocí v dobách sucha a při povodních, nebo by bylo lepší se bez nich obejít?

„Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe je podle mnoha názorů dílo, které je nejvýhodnějším pro řešení nedostatku vody, který nás i v budoucnu očekává,“ uvedl v pořadu Pro a proti Jan Skalický, předseda Asociace D-O-L, bývalý ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

Podle něj v tuto chvíli neexistuje jak ekonomicky, tak ekologicky výhodnější projekt. „Proto věříme, že bude kanál realizován.“

Rentabilitou se prý ministerstvo zabývalo velmi podrobně. „Každá varianta návrhu plní nějakou jinou roli. Varianta přímého napojení na Dunaj odvádí nejen povodňové vlny, ale umožňuje čerpání vody z Dunaje.“

Když by na střední Moravě vedla větev z Odry do Dunaje, tak prohlašuji, že povodně v Troubkách, Kroměříži a Přerově by nebyly. Tamními hrázemi na stoletou vodu by šla staletá voda a zbytek by se vedl kolem měst pomocí obchvatů. Prostě by tam povodeň nebyla a tečka.
Jan Skalický

„Vývoj za posledních šest let jasně ukázal, že se všechna ministerstva budou muset vodou a vodním koridorem jako nejvýhodnějším dílem zabývat.“

Předseda dodal, že koridor má dopravní funkci v 15 %, zadržení vody v krajině tvoří 30 % a protipovodňová ochrana je kolem 20 %. „Jen z hlediska protipovodňové ochrany se severojižní větev Odra-Dunaj zaplatí přibližně za 8 povodní, respektive nápravy jejich škod.“

„Retence vodního koridoru na Moravě bude asi 1,5, miliardy kubických metrů vody, což je srovnatelné s Vltavskou kaskádou. Tvrdit, že když vybudujeme nový vodní projekt, že nezadrží vodu, je nepravda,“ konstatoval Jan Skalický.

Krajinná opatření jsou proti povodním mnohem účinější než vodní kanál

Zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan je přesvědčen, že se kanál nemůže vyplatit po žádné stránce. „Ekonomicky i ekologicky ho považuji za úplnou katastrofu. Ale jsem naprosto přesvědčen, že se to nikdy neuskuteční.“

Vodu v přehradách máme, ale krajina je po čtyřech horkých letech vyschlá, říká hydrobiolog

Letní mokřad

Vysychavých toků přibývá, celosvětově dokonce převládají. Vědci zjistili, že tyto toky významně přispívají k uvolňování skleníkových plynů, zvláště oxidu uhličitého do ovzduší, což spolu s dalšími vlivy vede ke změně klimatu.

„Potěšilo mě, že pan Skalický uznal, že těžiště rentability kanálu není v dopravě. Protipovodňová ochrana, ale i ochrana proti suchu podle mě i odborných studií naprosto žádný přínos pro zadržení vody v krajině nemá.“

Moldan zpochybnil účinnost stavby v boji se suchem. „Tou základní věcí je udržet vodu v krajině, nikoli ji čerpat z Dunaje. Kdyby bylo velké sucho, bude nedostatek vody i v Dunaji.“

Expert souhlasí, že je třeba chránit lidská sídla před povodněmi. „Ale je třeba dát pozor na to, abychom, když ochráníme jednu lokalitu, nezadělali na problém někde jinde. Je třeba spíš počítat s rozlivy a přírodě blízkými opatřeními.“

Protipovodňová funkce tohoto kanálu by mohla být jen velmi omezená ve srovnání s jinými protipovodňovými opatřeními v krajině, ne jen v rámci vodních toků. Krajinná opatření jsou proti povodním podstatně významnější.
Bedřich Moldan

Vltavská kaskáda a jiné objekty prý při velké povodni moc nepomohou. „Jsou dobré na to, aby zabránily menší povodni a aby se povodňová vlna trochu rozmělnila v čase.“

„A nedovedu si představit, že by kanál mohl fungovat jinak, než že se vytvoří prostory podobné přehradám. A to nevím, jestli chceme,“ shrnul Bedřich Moldan.

Trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe
autoři: Tomáš Pavlíček , oci

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.