Vědci vytvořili atlas microRNA. Chtějí tak přispět k léčbě neplodnosti
Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.
„Dispečerské“ microRNA, složené z pouhých 22 písmen genetického kódu, nevidí ani mikroskop. Dokážou přitom účinně zastavit chybný přepis mRNA do buněk embrya nebo placenty, která plod vyživuje a chrání.
V lidském těle může být různých microRNA kolem 2 až 4 tisíc podle toho, jak je definují různé laboratoře. Kromě nich nacházejí vědci i jiné, dříve neznámé RNA. „Je to možná úplně nový svět genů a bílkovin,“ poznamenává biochemička Klára Hlouchová.
Autoři studie zveřejněné v časopise Nature Communications vytvořili katalog produkce microRNA v časných embryonálních stádiích člověka. Šlo o unikátní počin, hlavně kvůli etickým i praktickým překážkám při práci s lidskými zárodky.
U řady mutací se neví, jak konkrétně můžou přispívat k neplodnosti. „Může k nim dojít i v místě, kam se váže microRNA,“ upozorňuje molekulární a buněčný biolog Petr Svoboda. Když se třeba i z těchto důvodů přepis genů do bílkovin embrya či placenty nepovede, může to ohrozit vývoj plodu.
Brzda výroby
Zatím se jedná o základní výzkum. Kdyby se ale odhalené vady v přepisu dědičného kódu daly spravit, šance na léčbu konkrétního typu neplodnosti, se kterým souvisí, by vzrostla. „Jedna micro-RNA kontroluje řadu různých proteinů a dokáže přibrzdit jejich výrobu,“ říká Petr Svoboda.
Vědci se také zajímají o to, jak se na úspěšném vývoji buněk našeho těla podílí spolupráce RNA a bílkovin. „RNA sama o sobě má spoustu handicapů, stejně tak peptidy a proteiny nedělají všechno,“ upozorňuje Klára Hlouchová.
Jak může znalost chování RNA v embryu přispět k léčbě neplodnosti? Co nového víme o roli RNA v počátcích života na planetě? Půjde stabilizovat RNA, kterou potřebujeme do vakcín? Moderuje Martina Mašková. Debatují biochemička Klára Hlouchová, buněčný a molekulární biolog Petr Svoboda, spoluúčinkuje herečka Petra Hobzová.
Související
-
Vědci se pokusili napodobit vznik života. U jeho počátků mohly být molekuly RNA
Vědci dokázali v laboratoři simulovat kopírování dědičné informaci z RNA do bílkovin. RNA v nich sloužila jako nosič dědičné informace i jako enzym.
-
Vědci našli v mozku myší dlouhověkou RNA. Má tam zřejmě manažerskou roli
Badatelé zjistili, že některé typy RNA v mozku myší dlouho vydrží. Doufají, že objev přispěje k lepšímu pochopení stárnutí lidského mozku a jeho nemocí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka