Vadí mi, že někteří politici na občany kašlou a nechtějí se jim zodpovídat, říká moderátorka Jílková

„Dřív ministři museli třeba chodit do televize, museli odpovídat i na nepříjemné otázky. Dnes si někdo řekne, nemusím odpovídat, mám tiskového mluvčího, ten to dá na Twitter. Takže nikam nechodí. Je jim vlastně jedno, že jsou ministry, které zvolili občané a že by se jim tedy měli zodpovídat,“ připomíná na Plusu moderátorka pořadu Máte slovo v České televizi.

Čtěte také

Michaela Jílková: Jsem pyšná. Proč to neříct? Když vás nepochválí někdo jiný, pochvalte se sami

Jako příklad vybírá politiky, kteří nekandidují v nadcházejících volbách.

„Neuvěřitelný byl v tomto například ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Proč by se bavil třeba v pořadu Máte slovo s občany? Nebo to byl bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Někdy mám z některých politiků pocit, že jsou lidi pro ně odpad, který rádi využijí, když je před volbami. Jinak jsou jim úplně jedno a ještě jimi opovrhují.“

„A to mi vadí. Jsem v tom asi nějaký naivní idealista. Odjakživa se s tím potýkám. Já si pořád myslím, že je-li někdo volen námi občany, tak se nám má odpovídat a má nám sloužit a ne na nás kašlat a ještě námi opovrhovat,“ zlobí se moderátorka.

„Je-li muž zakomplexovaný, doporučuji v rámci psychoterapie, aby se stal ministrem. Protože ti muži se pak mění, jsou sebevědomí, povýšení, arogantní. Pak přijdou o tu funkci, na to se vždycky těším, a když je potom někdy potkám, jsou to úplně normální, pokorní, slušní lidé,“ dodává Jílková, která už moderuje politické diskuze skoro třicet let.

Úpadek morálky

Vzpomíná, že nejarogantnější z politiků, se kterým pracovala, byl Václav Klaus. „Ale aspoň jsem mu mohla položit otázku. Dnes se k některým ministrům vůbec nedostanete, nemůžete jim položit otázku. A to je ta největší arogance. Prostě nemají potřebu se veřejně zodpovídat. To se v devadesátých letech nedělo,“ konstatuje.

Čtěte také

Tlak na Českou televizi? Abychom odváděli co nejlepší práci, popisuje moderátor Řezníček

Jílková mluví o úpadku morálky a morálních zásad za posledních 30 let. „I těch lidských. Dřív bylo podstatné, jaký má politik rodinný život, jak zodpovědný. Dnes je to úplně jedno. Najde si během své funkce milenku, opustí rodinu… A prezentuje se jako čestný a morální. A ta společnost to promíjí,“ vysvětluje.

„A vadí mi ještě jedna věc: že se nedodržují rozhodnutí soudu. Pobuřuje mě to. Když mi přijde rozsudek, musím to splnit. A pak jsou tady ti vysoko postavení, kterým je úplně jedno, co soudy říkají,“ dodává Jílková.

„Jsem optimista“

Televizní pořad Michaely Jílkové se opakovaně objevoval a objevuje ve stížnostech diváků, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ale žádné porušení zákona nenašla.

„Není to samozřejmost, není to úleva, ale jsem ráda,“ sděluje moderátorka. S nástupem obměněné Rady ČT žádné ohrožení neočekává.

Čtěte také

Co nejvíc šumu vyhovuje těm, co rádi vládnou v chaosu. I proto, že nám pravdivých signálů tak ubývá, myslí si moderátor Moravec, host Tomáše Sedláčka

„Jsou tady zákony a různé kodexy, co Rada má a co nemá dělat. Myslím si, že jako Rada zkoumá vysílání České televize, je dobré, když i radní jsou pod drobnohledem novinářů. Tam by člověk také našel spoustu nedostatků, ale nebudu se vyjadřovat,“ tvrdí.

Připomíná, že byla z České televize několikrát vyhozena, přesto je tam ze všech politických moderátorů nejdéle. „Jsem optimista, pořád chci věřit v to dobré,“ říká. Když je člověk zdravý, dá se podle ní všechno zvládnout.

„Zažila jsme v životě hodně těžké chvilky. A když se člověk nepoloží, chvíli je na dně a pak je dobré se vzchopit, tak se vždycky všechno zvládne,“ zdůrazňuje s tím, že ty nejtěžší prožila v soukromí a nechce je veřejně sdělovat.

„Za spravedlnost bojuji všude“

Život je podle Jílkové nespravedlivý. „Ale to neznamená, že se vzdám a že nebudu za spravedlnost bojovat všude. Mám to v sobě zakódováno. Takže mě pobuřuje jakékoliv ubližování, ponižování někoho, bezpráví... Hrozně mě to rozčílí,“ přiznává.

Člověka se zastanu třeba i na ulici, říká. A nabízí svůj poslední zážitek: „V obchodě byla seniorka, která měla roušku, ale byla trochu zmatená. Rozestupy byly užší a někteří lidé ve strachu, aby měli rozestupy, velmi ošklivě se na ni ohradili. Tak jsem se té paní zastala,“ popisuje.

„Lidé mě poznávají a většinou mi dají za pravdu. A ten, koho se zastanu, je rád,“ dodává Michaela Jílková.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Michaelou Jílkovou si můžete poslechnout ze záznamu.