Václav Cílek: Krize Západu může být dveřmi do nového, mnohem zajímavějšího a možná lepšího světa
Stále častěji se ozývají hlasy, že se blíží konec západní civilizace. Hroutí se západ? Můžeme s tím ještě něco dělat?
„Na pokraji ekonomického krachu ještě nejsme, ale jsme na pokraji hodnotových změn,“ uvedla socioložka Jiřina Šiklová.
Geolog, filozof a spisovatel Václav Cílek má jiný názor. „Vstoupili jsme do přechodového období, které bude dlouhodobější a složité, ale nemusí být katastrofické.“
Podle Šiklové na tom není západ tak zle. „Pořád se máme nejlépe ze všech lidí na celém světě.“
Opakování, že končí svět, se objevuje mnohokrát v písemně zaznamenané historii. „Proroci vždycky říkali negativní věci,“ připomněla socioložka.
Cílek souhlasí: „Jsme více nastaveni na negativní než na pozitivní zprávy. Slyšíme více o rozbrojích a konfliktech, ale o pozitivním pomalém růstu slyšet není.“
„Nevím, co je skepticismus a co realismus,“ říká filozof. „Náš svět se proměňuje. Tato transformace se dá v některých státech zvládnout, v jiných hůř, a v jiných hrozí propad do chronické beznaděje.“
Šiklová ke konfrontaci vize zániku se skutečným vývojem dodává: „Celý život mě učili, že přijde další válka a jak se připravit na atomovou válku, a zatím jsem prožila život naprosto v pořádku.“
Evropě chybí vize
„Evropa nebude centrem světa, jako byla v posledních 200 letech. Možná to bude Čína, možná to budou země, které se ještě objeví,“ předpokládá socioložka.
Podle Cílka Evropa nikdy nedržela pohromadě. „Pohromadě můžou držet menší evropské celky.“
Projevuje se určitá slabost evropské civilizace, krize hodnot, míní filozof.
„Když jsme nastavili jako hlavní program blahobyt, šlo mnoho věcí stranou. Lidí, kteří vytváří trvalé hodnoty, třeba jen v mém okolí, ubývá.“
Šiklová souhlasí: „Nemáme vizi a když s ní někdo přijde, hned ho někdo shazuje. Proč? Máme rádi informace negativní, protože jsou mnohem zajímavější.“
Překvapí Čína Západ?
Šiklová tvrdí: „Z Číny strach nemám. Čína se ještě dokáže vyvíjet ve svém prostoru.“
Ani Čína nemá vlastní vizi, domnívá se socioložka.
„Čína nastartovala stejný model kapitalismu, jako máme v Evropě. Není to ideální model, ale jiný nemáme. A Čína ho také nemá.“
Cílek čínskou pozici ve světové hierarchii upřesňuje.
„Je patrná velká snaha Číny imperiálním způsobem ovládnout zdroje nerostných surovin, něco podobného začíná být i u potravin.“
Krize jako šance?
„Polovina krize, o které všichni mluví, je v naší hlavě: krize pro nás znamená, že nebudeme tak mocní nebo tak bohatí,“ hodnotí situaci filozof.
Jednou z příčin je podle něj špatné rozdělení investic. „Investujeme do technologií, ale neinvestujeme do lidí a do vztahů.“
Přesto Cílek črtá optimistickou vizi: „Tato krize jsou vlastně dveře do nového světa, který může být v něčem mnohem zajímavější a lepší.“
Šiklová obavy z krize hodnotí podobně jako filozof: „To že se bojíme budoucnosti znamená, že je nám relativně dobře.“
Přichází s návrhem na řešení. „Lidé by mohli být kritičtější. Ale ne jenom nadávat, ale i něco pro nápravu udělat,“ uzavřela socioložka Jiřina Šiklová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
